7 C 139/2023-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Osvojitel podal dne [datum] u zdejšího soudu návrh na osvojení zletilého [celé jméno osvojence], narozené dne [datum]. Svůj návrh odůvodnil následovně. Osvojitel dne [datum] uzavřel manželství s paní [celé jméno vedlejší účastnice], rozenou [příjmení], která měla tehdy již 15ti letého syna [jméno], jenž v předmětném řízení vystupuje jako osvojenec. Mezi osvojitelem a osvojencem se i přes jejich nevelký věkový rozdíl vytvořil vztah na úrovni vztahu otce a syna, a to i s ohledem na skutečnost, že osvojenec svého otce nikdy nepoznal, nemá žádné sourozence, přičemž ani osvojitel nemá žádné vlastní potomky. Osvojitel se svou manželkou a osvojencem společně žijí jako rodina; osvojitel o osvojence vždy pečoval jako o vlastního a společně se svou manželkou jej až do jeho dospělosti podporoval a vyživoval. 2. Manželka osvojitele a současně matka osvojence vyslovila s předmětným návrhem souhlas. 3. Osvojenec se k návrhu osvojitele připojil. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: 5. Z oddacího listu vydaného dne [datum] matričním úřadem [obec] soud zjistil, že manželství osvojitele a manželky osvojitele bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], [ulice], [anonymizováno]. 6. Z rodného listu osvojitele [celé jméno osvojitele] soud zjistil, že se narodil dne [datum] v [obec a číslo] – [adresa]. 7. Z rodného listu manželky osvojitele soud zjistil, že [celé jméno vedlejší účastnice], rozená [příjmení], se narodila dne [datum] v [obec a číslo] – [adresa]. 8. Z rodného listu osvojence [celé jméno osvojence] soud zjistil, že se narodil dne [datum] v [obec a číslo] – [adresa], přičemž v rodném listu je jako matka osvojence uvedena paní [jméno] [příjmení], [datum narození]; otec osvojence není v rodném listu uveden. 9. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ohledně osvojitele [celé jméno osvojitele] soud zjistil, že jeho svéprávnost nebyla omezena; osvojitel je ženatý (jeho manželkou je [celé jméno vedlejší účastnice], [rodné číslo]) a je bezdětný. 10. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ohledně osvojence [celé jméno osvojence] soud zjistil, že jeho svéprávnost nebyla omezena; osvojenec je svobodný a bezdětný, otec osvojence ve výpisu uveden není. 11. Z výslechu osvojitele [celé jméno osvojitele] jako účastníka řízení soud zjistil, že osvojitel se s matkou osvojence poznal v roce 2007. Ve společné domácnosti pak spolu žili od dubna roku 2007 a v červenci 2007 se vzali. V té době již měla manželka osvojitele syna [jméno], kterému tehdy bylo 15 let. Manželství dosud trvá, je velice spokojené; i nadále osvojitel žije společně s manželkou a osvojencem ve společné domácnosti. Osvojitel svůj vztah s osvojencem vnímá jako vztah otce se synem; po dobu, kdy byl osvojenec nezletilý, a po dobu, než začal pracovat, jej osvojitel společně se svou manželkou podporoval a živil. Osvojitel pracuje jako řidič nákladního automobilu, osvojenec pracuje jako řidič dodávky. Motivací pro osvojení je blízký a velmi silný vztah mezi osvojitelem a osvojencem. Osvojitel si je vědom veškerých práv a povinností s osvojením zletilého spojených. Je mu znám zdravotní stav osvojence, osvojenci je znám zdravotní stav osvojitele. Osvojitel dosud nebyl soudně trestán. 12. Z výslechu manželky osvojitele [celé jméno vedlejší účastnice] soud zjistil, že se s manželem seznámila v roce 2007 a od té doby jako manželé i se synem žijí ve společné domácnosti. Osvojenec nikdy neměl zapsaného otce v rodném listě a nikdy svého biologického otce ani nepoznal. Manželství osvojitele a jeho manželky je spokojené. S osvojením manželka osvojitele souhlasí a vnímá jej jako přínos pro všechny zúčastněné. Práva a povinnosti vyplývající z osvojení jsou pro účastníky jako pro rodinu důležitá. 13. Z výslechu osvojence [celé jméno osvojence] jako účastníka řízení soud zjistil, že ten s osvojením souhlasí. Osvojenec stále žije se svou matkou a osvojitelem ve společné domácnosti. Mezi ním a osvojitelem je velmi silné pouto, které je dáno i tím, že osvojitel o osvojence od roku 2007 pečoval jako o vlastního syna. Jakkoliv věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem není velký, osvojenec osvojitele vnímá jako svého otce. Osvojenec si je vědom veškerých práv a povinností, které z osvojení plynou, a je s nimi srozuměn. Osvojenec byl soudně trestán za domácí násilí; mezi účastníky řízení nicméně k domácímu násilí nikdy nedocházelo. 14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 15. Podle § 846 obč. zák. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 16. Dle ustanovení § 847 obč. zák., lze osvojit zletilého, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (odst. 1 písm. c)) nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela (odst. 1 písm. d)). Osvojit zletilého však nelze, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (odst. 2). Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně (odst. 3). 17. Podle § 795 obč. zák. předpokladem osvojení je takový citový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. 18. Podle § 799 odst. 1 obč. zák. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. 19. Podle § 801 obč. zák. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. 20. Podle § 803 obč. zák. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. 21. V projednávané věci dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro osvojení zletilého, neboť osvojení není v rozporu s dobrými mravy ani s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence, když matka osvojence, jež je zároveň manželkou osvojitele, s předmětným návrhem souhlasila, a biologický otec osvojence není znám. Zároveň nelze shledat ani rozpor se zájmem dítěte osvojitele, neboť ten žádné potomky nemá. Osvojitel je osobou zletilou a svéprávnou a svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jej vedou k osvojení, zaručuje, že pro osvojence již fakticky byl a do budoucna nadále bude dobrým rodičem. S návrhem na osvojení souhlasil nejen osvojenec, ale, jak již bylo zmíněno, též manželka osvojitele. Pokud jde o věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem, zde soud přihlédl ke skutkovým okolnostem daného případu, kdy účastníci řízení již od roku 2007 společně žijí jako rodina, kdy vztah mezi osvojitelem a osvojencem odpovídá vztahu otce a syna a kdy osvojitel společně s manželkou osvojence vychovával a pečoval o něj jak o vlastního syna. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. 23. V souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl soud ve výroku III. tohoto usnesení o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a to z účtu Okresního soudu Praha-západ po právní moci tohoto usnesení, neboť osvojitel poplatek zaplatil, přestože k tomu nebyl povinen, když předmětné řízení je z hlediska předmětu řízení osvobozeno od soudních poplatků podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.