§ 799 občanský zákoník – Základní podmínky
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 799 občanského zákoníku stanovuje základní podmínky pro to, kdo se může stát osvojitelem dítěte, a to z hlediska jeho věku, svéprávnosti, osobních vlastností, motivace a zdravotního stavu. Osvojitelem může být jen dospělý (zletilý) člověk, který je plně způsobilý k právním úkonům (svéprávný). (§ 799 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě, rodič
- Judikatura: na § 799 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
(2) Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osvojitelem může být jen dospělý (zletilý) člověk, který je plně způsobilý k právním úkonům (svéprávný).
- Osvojitel musí svými vlastnostmi a životem zaručovat, že bude pro dítě dobrým rodičem, a jeho důvody k osvojení musí být správné.
- Zdravotní stav osvojitele (nebo obou osvojitelů) nesmí výrazně omezovat péči o osvojené dítě.
Příklad
Paní Nováková, která je zletilá a svéprávná, chce osvojit dítě. Soud bude posuzovat, zda má dobré osobní vlastnosti, zda její způsob života je vhodný, proč chce dítě osvojit a zda její zdravotní stav nebrání péči o dítě.
Na co si dát pozor
- Soud bude pečlivě zkoumat vaše osobní vlastnosti a motivaci k osvojení.
- Významné zdravotní omezení může být překážkou pro osvojení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 799
Jak soudy aplikují § 799
Do 31. 12. 2004 byl v rámci zákonné úpravy práv a povinností z pojistné smlouvy v § 799 odst. 1 obč. zák. pojištěný povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které byly stanoveny v tomto zákoně (tedy v občanském zákoníku) anebo v pojistných podmínkách a v § 809 odst. 1 obč. zák. byla pojištěnému uložena povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesměl porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které mu byly uloženy právními předpisy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou.
V návaznosti na to v poměrech tam projednávané věci Nejvyšší soud učinil závěr (žalovaným citovaný v dovolání), že nesplněním těchto povinností neztrácí pojištěný nárok na sjednané pojistné plnění pro případ pojistné události, nastupují však účinky ustanovení § 799 odst. 3 obč. zák. a pojistitel je – při splnění zde stanovených předpokladů – oprávněn pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
Nejvyšší soud se ve své dosavadní rozhodovací praxi otázkou snížení pojistného plnění (ať již v režimu § 17 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě či dříve v režimu § 799 odst. 3 občanského zákoníku) zabýval a z jeho závěrů plyne několik obecných východisek, kterými je třeba se při posuzování otázky možnosti snížení pojistného plnění a míry takového snížení řídit.
Právní otázky
Související
§ 392 (Hospodářský zákoník)§ 391 (Zákon, kterým se mění a doplňují některá)§ 4 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY (Zákon o silniční dopravě)§ 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Zákon České národní rady o zdravotní péč)§ 5 (Zákon o dráhách)