10 C 67/2024-47 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti revolvingový úvěr ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta a kartou klienta, jakož i lustrací v registrech a dále prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného, kterými ověřila jeho výdaje i příjmy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce, mezi účastníky byla dále pro případ prodlení sjednaná smluvní pokuta. Žalovaný však na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku , částka, . Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně celkovou dlužnou částku zesplatnila ke dni , datum, a žalovaného vyzvala k její úhradě. Dlužná částka je přitom tvořena z dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů na vymáhání ve výši , částka, , celkem činí , částka, . Žalovaný tuto dlužnou částku neuradil ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).3. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem a opatřena místo podpisu žalovaného jedinečným kódem. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 3,182 % z poskytnuté částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90 %, RPSN činilo 29,21 %. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti, základní vzdělání, bydlí v podnájmu, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s výší čistého měsíčního příjmu , částka, .5. Z úvěrových podmínek revolvingového úvěru platných ke dni , datum, soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 6.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek. Bod 7.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně ujednání smluvní pokuty a povinnosti klienta k náhradě účelně vynaložených nákladů v případě jeho prodlení.6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , kdy klientem byl žalovaný, soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Žalovaný čerpal jistinu , částka, . Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu, náklady na vymáhání, smluvní pokutu i úrok. Celková dlužná zbývající částka tak sestávala z dlužné jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, .7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ke splacení celého úvěru ve výši , částka, , a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána následujícího dne.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do , datum, s tím, že je možné dohodnout se na jeho úhradě ve splátkách. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána následujícího dne.9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, vztahující se k osobě žalovaného a úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že byla ověřena osoba žalovaného, jeho příjmy i příjmy domácnosti, výdaje, osobní poměry. Žalovaný byl rovněž lustrován v registrech.10. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného za období od května do srpna 2022 soud zjistil pohyb na tomto účtu. Žalovanému byla od společnosti , právnická osoba, . na účet zaslána dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Žalovaný měl na účtu nastaveny trvalé příkazy, jeho výdaje ani v jednom měsíci nepřesáhly jeho příjmy.11. Z úvěrové zprávy k osobě žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal pouze jeden úvěr ve výši , částka, , který řádně splácel.12. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že žalobkyně v daném případě řádně úvěruschopnost žalovaného ověřila. Žalobkyně žalovaného lustrovala v registrech a za využití metodiky, karty klienta a informací poskytnutých žalovaným posoudila jeho úvěruschopnost. Vycházela rovněž z výpisu z účtu žalovaného, kam mu pravidelně od zaměstnavatele chodil příjem vyšší než poskytnutý revolvingový úvěr, žalovaný měl na účtu trvalé příkazy, žalobkyně ověřila, že výdaje žalovaného jsou po dobu několika měsíců nižší než jeho příjmy. Z úvěrové zprávy pak žalobkyně ověřila, že žalovaný měl pouze jeden závazek, a to úvěr ve výši , částka, (tedy několikanásobně vyšší než projednávaný v této věci), přičemž platební morálka žalovaného byla velmi vysoká, žalovaný poskytnuté finan