18 C 114/2024-26 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,90 % ročně. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně, dostal se do prodlení a úvěr nezaplatil. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný dluží na jistině částku , částka, , dále poplatky ve výši , částka, . Žalobou požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši 14,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za totožné období. Žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval. Žalovaný celkem zaplatil , částka, .2. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena následujícím způsobem. Žalobkyně vycházela z žádosti žalovaného a jím uvedených údajů. Jeho příjem činil , částka, měsíčně, což bylo zjištěno v rámci předchozí úvěrové žádosti. Životní výdaje žalovaného byly stanoveny na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi žalobkyně za užití statistických dat. Jejich výše tak činila , částka, . Byla stanovena maximální hranice poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Z vlastních systémů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti i další úvěry, kdy po započtení splátky nového úvěru ve výši , částka, by výše splátkového zatížení činila , částka, . Příjem klienta byl tak vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, na které mu zbylo , částka, . Žalobkyně doložila rovněž výpisy z účtu žalovaného za měsíce srpen, září a říjen 2015.3. Podáním žalobkyně doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně svoji žalobu zpět, a to co do úroku ve výši 14,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud proto v souladu s § 96 odst. , právnická osoba, a 4 o.s.ř. výrokem I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.5. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.6. Z listiny označené jako smlouva o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se jí zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroků v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými poplatky. Podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran pak soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek. Úrok byl sjednán ve výši 14,90 % ročně. Úvěr bude poskytnut žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník. Z ceníku žalobkyně pak soud zjistil výši nákladů spojených s prodlením, které činí , částka, za 10 dní v prodlení.7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc prosinec 2016 soud zjistil, že dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, od žalobkyně.8. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období měsíců srpen, září a říjen 2015 soud zjistil, že žalovanému byly připisovány na účet částky od společnosti , právnická osoba, ., bez uvedení, o jaké platby se jedná. Zároveň z účtu žalovaného jsou odesílány desetitisícové částky, bez uvedení, o jaké platby, k jakému účelu se jedná.9. Ze záznamu žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru soud zjistil, že úvěr byl žalovaným čerpán dne 5 12. 2016 a dále jakým způsobem žalovaný poskytnuté prostředky splácel.10. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že nesplacený úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne , datum, písemnost.11. Z výzvy ze dne , datum, a dodejky soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do , datum, .12. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Dle výpisu z účtu a tvrzení žalobkyně uhradil celkem částku , částka, .13. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy.14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).20. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sdělila, že vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr a provedla lustraci osoby žalovaného. Žalobkyně tak žádným způsobem neověřila výši příjmů žalovaného v tvrzené výši , částka, . Tento nelze dovodit ani z přiložených výpisů z účtu žalovaného za období měsíců srpen až říjen 2015. Jednak na těchto výpisech není příjem žalovaného ze zaměstnání nijak označen a zároveň se jedná o období, které bezprostředně nepředchází datu poskytnutí žalovaného úvěru, tedy ve vztahu ke schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr nejsou r