18 C 163/2024-38 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20 dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný čerpal částku , částka, , ale uhradil pouze , částka, . Ke dni , datum, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje uhrazení , částka, představující neuhrazenou jistinu, poplatků za vedení účtu ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Dále požaduje jako příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, , úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, a úrok z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes opakované výzvy.2. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně zjistila jeho kreditní skóre, kdy byla posouzena jeho příjmová i výdajová stránka a byl využit statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazku ze strany klienta. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala výpis z účtu od , datum, do , datum, , ze kterého si ověřila tvrzení žalovaného o výši příjmu a výdajů. Žalovaný uvedl jako svého zaměstnavatele , právnická osoba, ., přičemž od této společnosti obdržel dle výpisu průměrně , částka, měsíčně. Z výpisu si žalobkyně ověřila také výdaje např. na stravu či drogerii. Z výpisů jsou zřejmé také zbytné a jednorázové výdaje (hotely, Mobil pohotovost apod.), o kterých lze předpokládat, že mohou bát v návaznosti na převzetí úvěru omezeny po dobu jeho splácení. Podle zprávy NRKI se žalovaný do prodlení se splácením svých závazků dostal pouze výjimečně. Z výsledků komplexního posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.5. Z listiny označené jako „šikovný účet – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše , částka, , přičemž bylo dohodnuto, že v budoucnu může dojít ke zvýšení úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že je rozvedený, má vysokoškolské vzdělání, žije v podnájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem , částka, , nemá vyživovací povinnost k dětem, příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, , na bydlení vynakládá , částka, , na splátky úvěrů vynakládá , částka, a další měsíční výdaje činí , částka, . Ve smlouvě bylo sjednáno také pojištění schopnosti splácet, přičemž za něj byla sjednána úhrada 8,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady pojištění. Účastníci si sjednali právo žalobkyně zesplatnit celý úvěr v případě, že nezaplacení dvou splátek nebo pokud žalovaný nezaplatí splátku déle než tři měsíce. Dále jsou ve smlouvě upraveny sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, prověřovala v žalovaného v registrech SOLUS, MVČR, JAP_PUJCKA, NRKI a Centrální evidenci exekucí. Potvrzení obsahuje informace o poměrech žalovaného uvedené již ve smlouvě. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobkyně podrobně věnuje obecně způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů.7. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaný žádal již o několik úvěrů. 5 bylo ukončeno, 2 odmítnuty a výše nadále existujících je , částka, . Měsíční splátky u existujících úvěrů činí , částka, .8. Z přehledu pohybů na běžném účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil pohyby na tomto účtu. Na účet byla připsána každý měsíc částka od společnosti , právnická osoba, ., kterou žalovaný označil jako svého zaměstnavatele, a to dokonce v částkách vyšších, než žalovaný uváděl při sjednání smlouvy (, částka, , , částka, , , částka, ). Na účet také přicházely částky v řádech desítek tisíc Kč z jiného účtu žalovaného. Současně však žalovaný na jiné své účty částky v řádech desítek tisíc Kč odesílal. Částky v řádech desítek tisíc Kč odcházely i na jiné účty neidentifikované jménem příjemce. Z účtu není zřejmé, jaké výdaje žalovaný vynakládá na bydlení či jiné běžné výdaje (žalobkyní zmiňované platby ve prospěch , jméno FO, či DM Drogerie činily pouze desítky korun a ve prospěch společnosti Albert provedl žalovaný jedinou platbu ve výši , částka, ). Pokud jde o měsíce březen a květen, tak v nich výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy o desítky tisíc Kč.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Dle záhlaví činila výše úvěru , částka, . Žalovaný čerpal celkem , částka, a uhradil , částka, .10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy ke splacení celého úvěru ve výši , částka, , a to 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně odeslala žalovanému písemnost.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky , částka, . Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému odeslána písemnost.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.13. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše , částka, s možností pozdějšího zvýšení úvěrového rámce, žalovaný se zavázal je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný čerpal celkem částku , částka, , žalobkyni následně uhradil , částka, . Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem.14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na zákla