34 C 101/2024-49 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů, které žalovaný uvedl ve své žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl výši svého příjmu , částka, , což žalobkyně měla ověřovat na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedeného u žalobkyně. Žalovaný ke svým výdajům uvedl částku , částka, na nájemné, žalobkyně proto zohlednila rovněž statistické údaje, životní náklady a normativní náklady na bydlení a životní výdaje žalovaného stanovila na , částka, . Žalovaný dále uvedl, že nesplácí žádné další splátky, avšak žalobkyně zjistila, že měl v době žádosti další dva úvěry u žalobkyně. Po zohlednění splátky nového úvěru celkové splátkové zatížení činilo , částka, . Bylo nahlédnuto do veřejných registrů, provedena lustrace osoby žalovaného. Na základě provedeného šetření byla žalovanému žádost o úvěr schválena. O skutečnosti, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně, svědčí dle žalobkyně i fakt, že žalovaný dlouhodobě poskytnutý úvěr splácel, kdy v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze , částka, , žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, neuhradil ale ničeho.2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a to přesto, že byl soudem řádně a včas k jednání předvolán (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru.5. Dne , datum, došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně. Výše splátek měla činit , částka, . Úvěr měl být veden, čerpán a splácen na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a ceník (důkaz: smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky žalobkyně – soukromá klientela, ceník pro soukromou klientelu, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací). Žalovaný dne , datum, čerpal prostřednictvím úvěrového účtu , částka, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas (důkaz: výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, ). Žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovanému bylo oznámení odesláno dne , datum, (důkaz: rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch ze dne , datum, ). Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem, který mu byl odeslán dne , datum, (důkaz: oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch ze dne , datum, ).6. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, s příjmem ve výši , částka, čistého, je rozvedený, žije v domácnosti sám, a to v nájemním bydlení s náklady ve výši , částka, měsíčně. U jiných společností, než je žalobkyně splátky nehradí (důkaz: Žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, , žádost o poskytnutí karty ze dne , datum, ). Žalobkyně tvrdila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů, které uvedl sám žalovaný a dále, že osoba žalovaného byla lustrována ve veřejných databázích včetně externích úvěrových registrů. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti zohlednila příjmy žalovaného ve výši , částka, , které uvedl a které žalobkyně ověřovala z výpisu z účtu, výdaje pak za situace, kdy žalovaný uvedl pouze nájemné ve výši , částka, měsíčně, za užití statistických dat stanovila na částku , částka, . Žalobkyně rovněž zohlednila, že u ní má žalovaný další dva úvěrové produkty, a to kontokorentní úvěr s orientační splátkou ve výši , částka, měsíčně a spotřební úvěr se splátkou , částka, s tím, že nová výše splátkového zatížení po zohlednění splátky poskytovaného úvěru měla činit , částka, . Dle výpočtu žalobkyně tak žalovanému na pokrytí životních nákladů zbylo , částka, (důkaz: posouzení úvěruschopnosti klienta). Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, byl zjištěn pohyb na účtu žalovaného v uvedeném období. Konečné zůstatky na účtu byly v nízkých či záporných hodnotách. Z výpisů nelze žádným způsobem zjistit pravidelné výdaje žalovaného, například v souvislosti s bydlením. Na účet je připisována pravidelně platba od společnosti , právnická osoba, v různé výši (důkaz: výpis z osobního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ).7. Zjištěný skutkový stav byl posouzen s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť ji uzavírala žalobkyně jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel.8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žadatele o úvěr ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení není možné se spokojit s pouhými tvrzeními, naopak je třeba skutečnosti jím uváděné ověřit. Pouhé formální vyplnění předpřipravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru (žádosti o úvěr), je zcela nedostačující. V této souvislosti žalobkyně předložila pouze výpisy z účtu žalovaného. Žalobkyně však žádným způsobem nezjišťovala jeho reálné výdaje či jeho disponibilní příjmy, které z tohoto výpisu nevyplývají, když vycházela pouze z částky, kterou sama vypočetla, to vše za situace, kdy žalovaný k položce výdajů uvedl částku , částka, , tedy v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedl zjevně nepravdivé údaje a jeho finanční stav se dle předloženého výpisu z účtu nejevil jako příznivý, ani neodpovídal výpočtům žalobkyně. Částka, kterou žalovaný uvedl k výši nájmu, se také sama o sobě jeví jako velmi nepravděpodobná a bylo na žalobkyni, aby si takovou informaci řádně ověřila (např. doložením nájemní smlouvy, čestného prohlášení apod.). Za dané situace tak nelze uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi účastníky je proto třeba hodnotit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.12. Rovněž tak samotný fakt, že žalovaný z počátku úvěr řádně splácel, nezbavuje žalobkyni povinnosti prokázat, že před poskytnutím úvěru splnila svou zákonnou povinnost a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, resp. že žalovaný byl v době uzavírání smlouvy úvěruschopný. Žalobkyně byla povinna před uzavř