34 C 298/2022-101 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění její změny ze dne , datum, domáhali určení, že žalobce b) je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 283/14 a parc. č. 377/5, vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnota, -48/2020 zpracovaného dne , datum, společností , právnická osoba, , vše v k.ú. , adresa, , zaspáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, -západ, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále také jen jako „žalované pozemky“). Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 283/10 a pozemku parc. č. st. 186, jehož součástí je stavba č.p. 137, vše v k.ú. , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ (dále také jen jako „nemovité věci“), každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ½, a žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 283/11 a pozemku parc. č. 377/1, oba v k.ú. a obci , adresa, (dále také jen jako „pozemky žalované“). Žalobce b) nabyl nemovité věci do svého vlastnictví jednak na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , sepsané ve formě notářského zápisu NZ 141/71, N 155/71, kterou uzavřel se svými rodiči (předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½) a na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , sepsané ve formě notářského zápisu NZ 140/2008, N 150/2008, kterou uzavřel se svou matkou , jméno FO, a jejímž předmětem byl rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½. Ideální ½ žalobce b) následně v roce 2021 převedl darovací smlouvou na svého syna – žalobce a). Nemovité věci bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. 283/11 v k.ú. , adresa, a ten dále bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. 377/1. Nemovité věci žalobců jsou ohraničeny oplocením, které bylo vybudováno v průběhu minulého století a ve stejném stavu a na stejném místě se zde nachází dodnes. Tato hranice pozemků byla po řadu desetiletí žalovanou i žalobci uznávána a nezpochybňována. Ke dni nabytí nemovitých věcí byli žalobci přesvědčeni, že oplocení kopíruje jejich skutečnou hranici, když i předchozí vlastník nemovitých věcí je po celou dobu svého vlastnictví užíval v rozsahu až k oplocení, ve kterém je také na žalobce převedl. Jedná se přitom o dlouhodobý stav v daném místě, když všichni mají za to, že se skutečně jedná o ukazatele hranice pozemků. Žalobce b) nejpozději od roku 2008 nepřetržitě užívá nemovité věci jako celek až k oplocení a byl v dobré víře o tom, že se skutečně jedná o jeho vlastnictví a že je oprávněným držitelem. Předchůdci žalobců, manželé , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nemovité věci od roku 1957 nepřetržitě užívali až k oplocení a byli v dobré víře o tom, že se skutečně jedná o jejich vlastnictví, které nabyli od manželů , jméno FO, na základě trhové smlouvy ze dne , datum, , jejímž předmětem byl pozemek parc. č. 283/10 v k.ú. , adresa, , vyznačený v geometrickém plánu č. , hodnota, -05/419-920-57 ze dne , datum, jako díl 8. Z citovaného geometrického plánu je patrné, že nové držebnostní hranice byly v přírodě označeny železnými pruty a plochy byly vypočteny planimetricky. Již při prvotním převodu pozemků tak mohlo dojít k chybnému vyznačení hranic pozemků. Dřevěné oplocení nemovitých věcí bylo vybudováno v 70. letech minulého století, rekonstrukce na stávající oplocení pak proběhla v roce 2004, kdy byl současně vybudován vjezd na pozemek, zámková dlažba a chodníky. Žalobci v roce 2020 zjistili, že hranice vytyčená oplocením se neshoduje s hranicí podle katastru nemovitostí, neboť žalované pozemky jsou fakticky přičleněny k pozemkům žalované. Tyto pozemky žalobci užívají jako vlastníci, ačkoliv v katastru nemovitostí takto vedeni nejsou. Žalobci měli za to, že žalované pozemky vydrželi (s odkazem na § 1089, 1092 a 1096 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen jako „OZ“), resp. že je vydržel žalobce b), když je jejich právní předchůdci - manželé , jméno FO, fakticky užívali již od roku 1957, tedy po dobu více než 10 let a ve smyslu § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „SOZ“) byli jako oprávnění držitelé v dobré víře. Na určení vlastnického práva mají žalobci naléhavý právní zájem, neboť s ohledem na dosavadní nečinnost žalované, která odmítá společným jednáním napravit nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem, nemohou žalobci docílit přepsání svého vlastnického práva v katastru nemovitostí jiným způsobem.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Pokud žalobci tvrdí, že oni a jejich právní předchůdci užívají žalované pozemky již od minulého století, činí tak prostřednictvím nedovolené svémoci a bez právního důvodu. Z trhové smlouvy ze dne , datum, neplyne, že by právní předchůdci žalobců měli nabýt něco jiného než 1 172 m2 pozemků v ní specifikovaných, tj. totožnou výměru, jakou mají nemovité věci současně. Totožnou (nezměněnou) výměru mají také pozemky žalované, a to přinejmenším od doby, kdy je nabyla. Dle žalované předmětné oplocení nebylo vybudováno dříve než v roce 2000. Do té doby bezprostředně kolem nemovitých věcí žalobců vedla veřejná komunikace, která byla v souladu se svým účelem užívána k zajištění obslužnosti sousedních nemovitých věcí. Ani tvrzení žalobců, že teprve v nedávné době zjistili, že hranice vytyčená oplocením se neshoduje s hranicí pozemků podle katastru nemovitostí, neodpovídá skutečnosti, když žalobci v minulosti jednali se žalovanou o možnosti koupě části pozemků žalované, jejichž vlastnictví přitom nijak nezpochybňovali. O právní bezdůvodnosti a nedovolené svémoci žalobců svědčí i analogický případ se společností , právnická osoba, ., s níž žalobci řeší otázku neoprávněného „záboru“ části svého pozemku a která žalobce vyzvala k odstranění oplocení ze svého pozemku. Žalovaná odmítla tvrzení žalobců ohledně dobré víry ve vztahu k užívání žalovaných pozemků. Postup žalobců hodnotila jako rozporuplný, když žalobci v minulosti své tvrzené vlastnického právo k žalovaným pozemkům nijak nechránili, vlastnictví žalované nijak nerozporovali, naopak jednali o uzavření kupní smlouvy. Nedostatek dobré víry dovozovala i z toho, že nemovité věci žalobců jsou odlišným druhem pozemků než pozemky žalované.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující rozhodné skutečnosti:4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobci jsou evidováni jako vlastníci pozemku parc. č. st. 186 o výměře 283 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 137, rodinný dům, a pozemku parc. č. 283/10 o výměře 889 m2, zahrada, oba v k.ú. a obci , adresa, , každý o velikosti podílu ½. Účinky darovací smlouvy ze dne , datum, nastaly ke dni , datum, .5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , adresa, soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. č. 283/11 o výměře 653 m2, ostatní plocha a pozemku parc. č. 377/1 o výměře 563 m2, trvalý travní porost, oba v k.ú a obci , adresa, , je evidováno pro žalovanou.6. Z geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, -48/2020, vypracovaného společností , právnická osoba, , se podává, že pozemek parc. č. 283/14 o výměře 210 m2 má vzniknout oddělením od pozemku parc. č. 283/11 a pozemek parc. č. 377/5 o výměře 42 m2 má vzniknout oddělením od pozemku parc. č. 377/1, vše katastrální území a obec , adresa, .7. Z ortofotomapy a fotodokumentace soud ověřil polohu nemovitých věcí žalobců a pozemků žalované. Zjistil, že na pozemku parc. č. , hodnota, se nachází stavba rodinného domu a na pozemku parc. č. 283/10 zahrada. Na pozemku parc. č. 283/11, který sousedí s nemovitými věcmi žalobců, se zčásti nachází místní komunikace představující příjezdovou cestu k okolním pozemkům a stavbám, zčásti oplocení a zahrada žalobců, stejně tak jako na pozemku nacházejícím se mezi pozemkem parc. č. 283/11 a 280. Na tuto příjezdovou cestu pak navazuje komunikace na pozemku parc. č. , hodnota, .8. Z trhové smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi paní , jméno FO, a panem , jméno FO, Krumbholcem jako prodávajícími na straně jedné a manželi , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako kupujícími na straně druhé. Podle I. odstavce strana prodávající prodává a odevzdává touto smlouvou pozemkovou parcelu – staveniště o celkové výměře 1 172 m2 jako dílec č. , hodnota, vzniklý oddělením části o výměře 1 170 m2 od pozemku parc. č. 283/1 – role, katastrální území , adresa, , v geometrickém/polohopisném/plánu Okresního měřičského střediska , adresa, -západ čís. zak. 47-05/419-920-57 ze dne , datum, ozn. písm. „I“, oranžově ohraničený, jakož i části o výměře 2 m2 od pozemku parc. č. , hodnota, – pastvina, katastrální území , adresa, , v témže geometrickém/polohopisném/plánu ozn. písm. „0“, růžově ohraničené, kteréžto obě pozemkové parcely č. kat. 283/1 a 377 jsou prodávajícím ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy katastrální území , adresa, připsány vlastnickým právem. Podle III