4 C 120/2023-25 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované, matce zletilé dcery , jméno FO, , nar. , datum, , s účinností od , datum, stanovena povinnost přispívat žalobci na výživu zletilé dcery částku ve výši , částka, měsíčně. Svou žalobu dále odůvodnil tím, že zletilá dcera žalované dosud není zaopatřena, neboť se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na , právnická osoba, , , adresa, . Žalovaná přitom dle žalobce není vedena jako uchazečka o zaměstnání a nepobírá důchod od České správy sociálního zabezpečení, žalobce se tudíž domnívá, že je schopna dosahovat výdělku alespoň ve výši minimální mzdy a z tohoto následně hradit běžné výživné.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Soud nařídil na den , datum, jednání, žalovaná se však nedostavila, byť byla řádně předvolána a lhůta k přípravě u ní byla zachována. Soud konstatoval, že v dané věci lze spolehlivě rozhodnout i bez přítomnosti žalované, a to na základě důkazů obsažených ve spisovém materiálu, soud proto rozhodl o konání jednání v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že dcera žalované – , jméno FO, byla svěřena do pěstounské péče svých prarodičů.Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č. j. 8753/13/PY soud zjistil, že Úřad práce ČR rozhodl o poskytnutí dávky pěstounské péče – příspěvku na úhradu potřeb dítěte ve výši , částka, měsíčně nezletilé , jméno FO, od , datum, .Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č. j. 117359/21/PZ soud zjistil, že ode dne , datum, byla , jméno FO, odejmuta dávka pěstounské péče – příspěvku na úhradu potřeb dítěte, neboť nárok na dávku zanikl ke dni , datum, z důvodu ukončení studia státní závěrečnou zkouškou a následným nastoupením do zaměstnání.Z potvrzení o studiu ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, je žákem Střední školy gastronomické, , adresa, . Studium zahájila dne , datum, .Z potvrzení o součinnosti mladého dospělého ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že sociální kurátor pro dospělé potvrdil, že , jméno FO, poskytuje součinnost a má vypracován individuální plán. Další aktualizace pláne proběhne v červnu 2024.Z přehledu vyplacených dávek oprávněné osobě , jméno FO, soud zjistil, že zletilé dceři žalované byly vyplaceny dávky ve výši , částka, měsíčně, a to od října roku 2023 do března roku 2024, tedy v celkové výši , částka, .Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.Žalovaná je matkou své dcery , jméno FO, , nar. , datum, , která byla dne , datum, svěřena do pěstounské péče svých prarodičů. Dcera žalované byla příjemkyní dávek pěstounské péče, tyto jí však byly odejmuty, neboť ukončila studium a nastoupila do zaměstnání. Následně se znovu stala studentkou, a to Střední školy gastronomické. V současné době spolupracuje se sociálním kurátorem pro mladé dospělé, přičemž jí byly v průběhu šesti měsíců od října 2023 do 2024 vyplaceny dávky v celkové výši , částka, . Nebylo zjištěno, že by žalovaná své dceři jakkoli finančně přispívala, byť toho je dle žalobce schopna (není vedena na Úřadě práce ČR jako uchazečka o zaměstnání a nepobírá ani žádné jiné dávky od České správy sociálního zabezpečení).Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 910 odst. 2 o. z., vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 961 odst. 1 o. z., svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.Podle § 922 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Podle § 50u odst.1. zák. č. 359/1991 Sb. O sociálně právní ochraně dětí náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Dle odst. 2. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žaloba je v celém svém rozsahu podána po právu. Vyživovací povinnost žalované vůči své dceři nezanikla, a to ani poté, kdy bylo soudem rozhodnuto o jejím svěření do pěstounské péče. Oprávněná dcera žalované v současné době pobírá zaopatřovací příspěvek dle § 50b zák. č. 359/1991 Sb. a v souladu se zákonnou úpravou přešlo právo na výživné dle §50u cit. zák. na žalobce. Vyjádření žalované se nepodařilo zjistit, přičemž žalovaná se nedostavila ani k nařízenému soudnímu jednání, nicméně dle samotného Úřadu práce ČR není žalovaná vedena v evidenci jako uchazečka o zaměstnání a nepobírá žádné sociální dávky, je tedy způsobilá uplatnit se na trhu práce a vydělat si alespoň minimální mzdu. Požadovaná výše běžného výživného , částka, měsíčně, se tedy jeví jako zcela přiléhavá. Soud proto ve shodě s podanou žalobou uložil žalované povinnost přispívat na běžné výživné své dceři , jméno FO, ve výši , částka, měsíčně, a to s účinností od , datum, v souladu s § 922 o. z., přičemž splatnost jednotlivých dávek soud stanovil vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce.Co se dlužného výživného týče, vzhledem ke shora stanovené vyživovací povinnosti žalované s účinností od , datum, , soud dále žalovanou zavázal k povinnosti uhradit dlužné výživné, které vzniklo za období od , datum, do , datum, (tedy ke dni vyhlášení tohoto rozsudku) v celkové výši , částka, . S ohledem na výši dlužného výživného soud stanovil žalované ke splácení dluhu přiměřené splátky ve výši , částka, měsíčně k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod hrozbou ztráty výhody splátek.Pokud se jedná o výrok o náhradu nákladů řízení, soud rozhodl dle §142 odst.1. o.s.ř. a contrario, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšná strana sporu náhradu nákladů řízení nepožadovala.