10 C 175/2025-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalované poskytl úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem. To však ani přes upomínky neučinila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ta na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, na základě, které se zavázala žalované poskytnout částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s úrokem. Dne , datum, byla částka na účet, vedený na jméno žalované, poskytnuta. V řízení však nevyšlo najevo, že by z ní žalobkyni cokoli splatila. V řízení nebyly předloženy žádné důkazy k tomu, že by právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně odeslala dne , datum, žalované předžalobní výzvu, ve které ji stanovila k zaplacení lhůtu 7 dnů.4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)]. Tato smlouva je nicméně absolutně neplatná, protože žalobkyně nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru). K tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/18 nebo také rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a mnohé další). Žalobkyně se na jednání nedostavila, proto nemohla být soudem poučena podle ust. § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení, týkajících se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalované na účet , částka, , lze uzavřít, že žalovaná se v tomto rozsahu bezdůvodně obohatila, jelikož se jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 o. z.).5. Žalobkyni dále z této částky náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb., jenž začal nabíhat teprve ode dne , datum, (sedmý den ode dne doručení předžalobní výzvy dne , datum, , kde byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky do 7 dnů). V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení zbylé částky, tedy částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , pak soud žalobu zamítnul (výrok II. rozsudku).6. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Řízení bylo vedeno o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, přičemž žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částky , částka, (kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Z tohoto hlediska byla žalobkyně v řízení úspěšná toliko v rozsahu 57 %, zatímco žalovaná v rozsahu 43 %. Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci (57 % - 43 %) tedy úspěšnější žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 14 %. Náklady řízení žalobkyně byly vypočteny celkem na částku ve výši , částka, , které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená z výše uvedených položek, neboť zástupce žalovaného je plátcem DPH ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí částku ve výši , částka, , žalobkyni pak náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 14 %, tedy částka ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit dle § 149 odst. l o. s ř. k rukám zástupce žalovaného, který je advokátem. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).