13 C 163/2024-102 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal vrátit ve splátkách. Následně dne , datum, žalovaný tento dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej hradit ve splátkách dle stanoveného splátkového kalendáře. Žalovaný uhradil první čtyři splátky, avšak pátou splátku splatnou , datum, neuhradil, tudíž se stal splatným celý zbytek dluhu. Zbývající část dluhu žalovaného představuje částku , částka, , kterou žalovaný ani přes výzvu k zaplacení neuhradil.2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Své vyjádření odůvodnil zejména tím, že po žalobci, ani po společnostech, ve kterých figuruje žalobce jako jednatel či tichý společník, nikdy nežádal zápůjčku. Žalovaný zpochybnil pravost svých údajných podpisů na žalobcem předložených dokumentech, neboť žádné takové dokumenty nepodepsal. Se žalobcem řešil různé věci, například škodné události tím, že mu byly ze mzdy strhávány peněžní částky.3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný byl od ledna 2023 do března 2024 zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , ve které byl v předmětné době od ledna 2023 do března 2024 i v současnosti žalobce jednatelem.4. Z originálu dokumentu ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný stvrdil, že za něj žalobce uhradil společnosti , právnická osoba, škodu ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal žalobci uhradit formou splátkového kalendáře s měsíční splátkou do měsíce října 2023 ve výši , částka, a od listopadu 2023 ve výši , částka, . Žalovaný souhlasil, že mu budou splátky strhávány ze mzdy a placeny žalobci. Tato listina je podepsána žalobcem i žalovaným (k tomu viz dále v odst. 5 rozsudku).5. Z originálu uznání dluhu soud zjistil, že dne , datum, žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši , částka, z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , která byla poskytnuta na náhradu škody způsobené žalovaným společnosti , právnická osoba, Žalovaný se zavázal tento svůj dluh uhradit do , datum, ve třinácti splátkách s tím, že v případě prodlení se splacením, byť jediné splátky, se stane celý dluh splatným. Jednalo se konkrétně o splátku 1 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 2 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 3 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 4 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 5 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 6 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 7 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 8 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 9 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 10 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 11 v částce , částka, splatnou dne , datum, , splátku 12 v částce , částka, splatnou dne , datum, a nakonec splátku 13 v částce , částka, splatnou dne , datum, . Zde je třeba k námitce nepravosti podpisu uvést, že jelikož byl proveden důkaz originálem dané listiny s originálním podpisem, leží důkazní břemeno, pokud je tvrzeno, že nejde o pravý podpis, na tom, kdo to tvrdí, tedy v daném případě na žalovaném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). S ohledem na okolnosti daného případu, kdy žalovaný nijak neprokázal, že by nešlo o jeho pravý podpis, soud vyšel z toho, že tato listina je skutečně podepsána žalovaným (to samé pak platí i o dokumentu ze dne , datum, - viz odst. 4 rozsudku).6. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že ze strany žalovaného došlo k úhradě částky , částka, v září 2023, částky , částka, v říjnu 2023, částky , částka, v listopadu 2023 a částky , částka, v prosinci 2023 žalobci.7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalobce v tomto dopisu vyzývá žalovaného k zaplacení žalované částky i vzniklých nákladů za právní zastoupení. Z detailu odeslané zprávy v systému datových schránek bylo soudem zjištěno, že tato zpráva byla žalovanému zaslána dne , datum, do jeho datové schránky fyzické osoby.8. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. V této souvislosti je třeba uvést, že soud žalovaného konkrétně v souladu s § 118a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučil o tom, že na něm leží břemeno důkazní ohledně tvrzení, že podpisy na předmětných listinách (dokument ze dne , datum, a uznání dluhu) nejsou podpisy žalovaného. Žalovaný na uvedené poučení soudu ohledně povinnosti označit důkazy k prokázání svého tvrzení navrhl právě znalecké zkoumání z oboru písmoznalectví, k čemuž byl soudem poučen o povinnosti složit zálohu na náklady daného důkazu znaleckým posudkem. Žalovaný však ani v prodloužené lhůtě zálohu na důkaz nesložil, tudíž soud nemohl důkaz provést.9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:10. Soud zjistil, že žalovaný byl od ledna 2023 do března 2024 zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., jejímž jednatelem byl žalobce. Dne , datum, žalovaný písemně potvrdil, že žalobce za něj uhradil škodu ve výši , částka, společnosti , právnická osoba, , přičemž se zavázal tuto částku žalobci uhradit prostřednictvím splátkového kalendáře. Téhož dne žalovaný uznal daný dluh z titulu zápůjčky a zavázal se jej splatit do , datum, ve třinácti splátkách. V případě prodlení se splátkou se celý dluh měl stát splatným. Soud vyšel z pravosti podpisů žalovaného, neboť žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o nepravosti podpisů (více viz odst. 5 a odst. 8 rozsudku). Žalovaným byly žalobci uhrazeny první čtyři splátky v období září 2023 až prosince 2023, v celkové výši , částka, , pátou splátku splatnou dne , datum, již žalovaný neuhradil. Dne , datum, byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě zbytku dluhu a nákladů právního zastoupení prostřednictvím datové schránky.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.13. Podle § 2053 o. z., platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.14. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky jako závazkový vztah vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., kterou žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které měly být vráceny ve splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Dne , datum, žalovaný dluh písemně uznal ve smyslu § 2053 o. z., přičemž předmětné uznání dluhu obsahovalo jak důvod, tak výši dluhu, a bylo opatřeno podpisem žalovaného. Tímto vznikla vyvratitelná domněnka existence dluhu, která znamená, že po uznání dluhu již není třeba prokazovat jeho vznik, právní důvod ani trvání. Naopak důkazní břemeno ohledně tvrzení, že dluh nevznikl nebo zanikl, přechází na dlužníka, tedy na žalovaného.15. Žalovaný v řízení zpochybnil pravost svých podpisů na předmětných listinách, avšak neunesl důkazní břemeno, které na něj v tomto směru přešlo. Soud provedl důkaz originály listin s originálními podpisy a žalovaného poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o jeho povinnosti označit důkazy a prokázat nepravost podpisů. Žalovaný navrhl znalecké zkoumání z oboru písmoznalectví, avšak nesložil zálohu na náklady tohoto důkazu, a soud jej proto nemohl provést. Soud proto vyšel z pravosti podpisu žalovaného (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).16. V projednávané věci tak žalovaný v písemné formě platně uznal svůj dluh vůči žalobci a zavázal se jej uhradit do , datum, ve třinácti konkretizovaných splátkách, přičemž uznání dluhu obsahovalo výhradu ztráty výhody splátek pro případ prodlení žalovaného. Uznaný dluh byl v listině jednoznačně specifikován tak, že je zřejmé, že se jedná o dluh zažalovaný. Soud má za to, že dluh v době uznání trval, přičemž v řízení nejenže nebyl proveden žádný důkaz, který by tuto domněnku vyvracel, nýbrž byla tato domněnka naopak provedeným dokazováním (viz podrobně odst. 10 rozsudku) zcela potvrzena. Jinak řečeno, v řízení bylo shora uvedenými důkazy uzavření shora uvedené smlouvy o zápůjčce zcela nepochybně prokázáno.17. Žalovaný uhradil pouze první čtyři splátky v období září 2023 až prosince 2023 v celkové výši , částka, . Pátou splá