13 C 86/2024-297 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném původně zaplacení , částka, s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnila tak, že uplatňuje vůči žalovanému nárok na náhradu škody z titulu jeho odpovědnosti za škodu, jelikož žalovaný porušil nejen své smluvní, ale i zákonné povinnosti. Společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o dílo č. , hodnota, .01/, adresa, (dále i jen „předmětná smlouva o dílo“ či „smlouva o dílo“), jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace pro výstavbu inženýrských sítí na pozemcích parc. č. 451/8, 451/9 a 451/12 v k. ú. , adresa, . Následně dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, předmětnou smlouvu o dílo na společnost , právnická osoba, , přičemž tuto smlouvu podepsal i žalovaný. Dne , datum, pak byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě si žalobkyně mimo jiného odkoupila i projektovou dokumentaci zhotovenou žalovaným. Žalobkyně následně dne , datum, uzavřela smlouvu o dílo se společností , právnická osoba, ., jejímž předmětem bylo zhotovení díla v souladu s projektovou dokumentací žalovaného. Společnost AQUARIUS však zjistila, že dle projektové dokumentace, kterou vyhotovil žalovaný, nelze dílo realizovat, zejména v části kanalizace, a to z důvodu odlišných výškových parametrů projektu oproti skutečnosti. Tato zásadní vada vznikla zejména z důvodu absence řádného ověření lokality, v důsledku čehož nebylo možné kanalizaci zhotovit, jelikož návrh žalovaného byl v rozporu s fyzikálními zákony. , jméno FO, žádost o součinnost k napravení této vady prostřednictvím e-mailových zpráv nebylo ze strany žalovaného konstruktivně reagováno. Z důvodu pochybení žalovaného se tak stavba musela zastavit a musela být vypracována nová projektová dokumentace, čímž náklady žalobkyně významně narostly. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, konkrétně čl. VI. odst. 1 předmětné smlouvy o dílo, kde je stanoveno, že žalovaný jakožto zhotovitel je povinen při provádění díla jednat s odbornou péčí. Žalovaný zároveň porušil svou zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona a z § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jelikož je žalovaný odborník ve svém oboru, ale v případě žalobkyně jednal bez odborné péče. S ohledem na vady projektové dokumentace a jeho následnou neochotu projektovou dokumentaci opravit byla žalobkyně dne , datum, nucena uzavřít příkazní smlouvu o poskytovaní služeb v oblasti projektové a inženýrské činnosti s , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž za opravu projektové dokumentace a související inženýrskou činnost žalobkyně uhradila částku , částka, . Z důvodu pochybení žalovaného byla žalobkyně dále nucena uhradit vícenáklady na realizaci, které musela vynaložit společnost AQUARIUS, a to ve výši , částka, , které byly žalobkyní uhrazeny. Konkrétně se tato částka skládá z nákladů na vybudování splaškové kanalizace ve výši , částka, , z nákladů na vybudování dešťové kanalizace ve výši , částka, , z nákladů na vybudování čerpací stanice dešťové ve výši , částka, , z nákladů na vybudování čerpací stanice splaškové ve výši , částka, a z nákladů na vybudování retenční nádrže ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žaloba není důvodná, přičemž své vyjádření odůvodnil následovně. Podle smlouvy o dílo byla projektová dokumentace zpracovávána v minimálním rozsahu za účelem splnění legislativních požadavků určených stavebním zákonem pro získání povolení stavebního záměru. Předmětem služeb poskytnutých na základě smlouvy o dílo naopak nebylo vyhotovení podrobné projektové dokumentace, která by sloužila jako detailní podklad pro realizaci stavby. O této skutečnosti původní objednatel i žalobkyně věděli. Tato informace byla i součástí samotné vypracované projektové dokumentace, jelikož byla přímo zdůrazněna v několika dokumentech tvořících jako celek projektovou dokumentaci, konkrétně v souhrnné technické zprávě, ve které je uvedeno, že průzkumy nebyly provedeny v této fázi projektové přípravy, přičemž před samotným návrhem konstrukční části budou provedeny a na jejich základě bude navrženo správné řešení. V technické zprávě je pak uvedeno, že dokumentace byla zpracována v rozsahu pro stavební povolení a že projektant nezodpovídá za případné vady a použití dokumentace k jiným účelům a že veškeré změny oproti projektové dokumentaci musejí být schváleny projektantem. Nebyla tedy a neměla být zpracovávána dokumentace pro provedení stavby, která by sloužila jako podklad pro budoucího zhotovitele stavby. Projektová dokumentace pak byla v souladu se smlouvou o dílo předkládána objednateli ke schválení a tento k ní měl možnost vznášet kvalifikované připomínky prostřednictvím jím zvoleného odborníka. , jméno FO, straně objednatele tak od počátku inženýringu působil pan , jméno FO, , který poskytoval odborné poradenství nejprve , právnická osoba, , později , právnická osoba, a poté i žalobkyni. , jméno FO, podrobně znal veškerou problematiku řešeného území a nikdy z jeho strany, ani ze strany původního objednatele, nebyly vytýkány žalobou popisované nedostatky. Původní objednatel, společnost , právnická osoba, pak v květnu roku 2020 projektovou dokumentaci ve stupni DUR, kde již byla řešena předmětná kanalizace, převzal bez jakýchkoliv výhrad a s vědomím skutečnosti, že bude třeba zpracovat realizační dokumentaci, neboť předmětem smlouvy o dílo byla toliko dokumentace pro fázi do vydání stavebního povolení, které bylo řádně vydáno. Následně došlo k uzavření kupní smlouvy dne , datum, , na jejímž základě došlo, mimo jiné, i k převodu projektové dokumentace. V prosinci roku 2021 byl pak žalovaný panem , jméno FO, osloven, aby vypracoval variantní možnosti řešení výstavby kanalizace. Žalovaný dané varianty vypracoval a byl připraven projektovou dokumentaci v tomto duchu upravit. Ze strany žalobkyně však nebyl zájem o úpravu projektové dokumentace ve smyslu navržených variantních řešení, a z tohoto důvodu nebyly ani podrobněji rozpracovány. O dva roky později pak žalobce přišel s domnělým nárokem na náhradu škody, který mu měl vzniknout v důsledku vad projektové dokumentace. Jakkoliv se žalovaný domnívá, že projektová dokumentace byla vyhotovena zcela v souladu se smlouvou o dílo a nevykazuje tedy žádné vady, i pokud by snad mělo být tvrzení žalobkyně ohledně vad projektové dokumentace pravdivé, nesvědčí žalobkyni jí tvrzený nárok, a to z vícero důvodů. Jednak nároky z titulu vadného plnění nebyly včas uplatněny ve stanovených lhůtách a žalobkyně se žalobou pokouší obejít úpravu odpovědnosti za vady díla, a proto uměle konstruuje škodu, což však odporuje ustanovení § 1925 o. z. Dále pak tvrzená škoda nikdy nevznikla, respektive není přičitatelná jednání žalovaného. Znaky skutkové podstaty pro náhradu škody jsou protiprávní jednání, vznik újmy, příčinná souvislost mezi újmou a daným jednáním a konečně zavinění. Protiprávní jednání žalobkyně zjevně spatřuje v domnělých vadách projektové dokumentace, respektive v údajném jednání žalovaného bez odborné péče, které vedlo k vadám dokumentace. Projektová dokumentace však žádné vady nevykazovala. Škodu pak žalobkyně spatřuje ve vynaložených vícenákladech na stavební práce. Nijak však nedokládá, že se jedná skutečně o vícepráce a vícenáklady, a dokonce ani netvrdí, že pokud by domnělé vady dokumentace nevykazovala, nemusel by vynaložit náklady na vícepráce. Žalobkyně pak ani nijak neprokazuje, že veškeré vícenáklady byly vynaloženy účelně, byly nezbytné a že by například některé z variantních řešení navržených žalovaným nevedlo k úspoře nákladů. Ze skutkového popisu přitom lze předpokládat, že v dané lokalitě by musely náklady na kanalizaci být vynaloženy vždy, neboť lokalita dle tvrzení samotné žalobkyně zjevně vyžaduje specifické řešení. Žalobkyně nijak neodůvodňuje, kde přesně spatřuje příčinnou souvislost mezi domnělými vadami projektové dokumentace a újmou, tedy vynaloženými náklady na vícepráce. Konečně pak, i pokud by snad škoda vznikla, je nárok promlčen, jelikož společnost , právnická osoba, projektovou dokumentaci ve stupni DUR převzala již v květnu roku 2020. Promlčecí lhůta tudíž započala běžet bezprostředně po převzetí projektové dokumentace ve stupni DUR, tedy v květnu roku 2020. Žalobkyně však podala žalobu až v únoru roku 2024, tedy po uplynutí promlčecí lhůty.3. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že je zarážející, že se žalovaný se snaží přenést odpovědnost na osobu bez odpovídajícího vzdělání, na pana , jméno FO, , který není ani vysokoškolsky vzdělaný a nemůže tedy být po něm požadováno, aby vady dokumentace poznal. Skutečnost, že pan , jméno FO, převzal dokumentaci bez zjevných vad, pak nemá žádný vliv na odpovědnost žalovaného dodat dílo bez vad a nedodělků, které brání jeho užití ke sjednanému účelu. Dílo dodané žalovaným vykazuje řadu vad, pro které nebyla kanalizace podle dodaného díla realizovatelná. Vytčené vady nejsou vady zjevné, protože se jed