3 C 211/2018-313 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu původně domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla oběma žalovaným uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím a dále rozhodnutí, aby bylo uloženo 1. žalovanému zdržet se pronikání srážkové vody z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 v kat. úz. , adresa, na pozemek žalobce parc. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada a pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova rodinného domu č. p. 105, vše v obci a kat. území , adresa, , k pozemku parc. č. , hodnota, přiléhá pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 – způsob využití silnice ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem ve prospěch , Jméno žalované, ČR. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 se nachází pozemní komunikace – dálnice D4. V této lokalitě v roce 2014 zajišťoval druhý žalovaný stavbu protihlukové stěny, která způsobila, že došlo ke změně stávajícího způsobu odvodu dešťových vod ze silniční komunikace. , právnická osoba, stéká směrem na krajnici a je likvidována vsakováním. Pod protihlukovou stěnou a oplocením pozemku žalobce se voda dostává na jeho pozemek a posléze až do sklepní části domu č. p. 105. Mezi protihlukovou stěnou a oplocením pozemku žalobce není žádné opatření zabraňující dalšímu průsaku vody do jeho pozemku nebo zajišťující odvod dešťové vody jiným způsobem. Dům č. p. 105 ve vlastnictví žalobce není podsklepen. Před výstavbou protihlukové stěny nebyly ve sklepě domy žalobce žádné znaky zvýšené vlhkosti. V té době řešila odvodnění dešťové vody terénní úprava v podobě přirozeného zatravněného zemního valu podél komunikace převyšujícího úroveň silničního tělesa. Tento val měnil směr odtoku dešťové vody, která tekla rovnoběžně s klesající komunikací ve směru jízdy na , adresa, a vsakovala se až v místě, kde ke komunikaci přiléhají nezastavěné pozemky. Při výstavbě protihlukové stěny byl tento val odstraněn a ve svém důsledku byl odvod vody vyřešen průsakem na okolní pozemky, zejména tedy na pozemek parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce. Žalobce uvádí, že od dokončení výstavby protihlukové stěny je neustále nucen odvádět prosakující vodu ze sklepa čerpadlem. Zdivo sklepa je vlhké, zárubně dveří korodují. Žalobce své výhrady k tomuto stavu sdělil prvému žalovanému dopisem ze dne , datum, , prvý žalovaný reagoval tak, že podle jeho názoru rychlostní silnice R4 nezpůsobuje takovou změnu hydrogeologických poměrů, která by vedla ke vnikání podzemních vod do sklepa. Žalovaný se obrátil na druhého žalovaného s požadavkem na realizaci přiměřených stavebních opatření zabraňujících imisím v podobě pronikání dešťové vody na jeho pozemek, když druhý žalovaný vykonává zprávu pozemní komunikace, avšak druhý žalovaný jeho požadavek jako nedůvodný odmítlo. Žalobce zadal , tituly před jménem, , jméno FO, vypracování odborného vyjádření – hydrogeologického posouzení a z něho vyplývá, že odvodnění a svedení srážkových vod v celé délce protihlukové stěny je řešeno vybudováním vsakovací štěrkové plochy s drenážním potrubím svedeným skrze protihlukovou stěnu na druhou stranu směrem k pozemku parc. č. , hodnota, a okolním pozemkům. Drenážní potrubí jsou vedena skrz stěnu, zhruba každé 2 metry. Pozemek, na nějž vytéká srážková voda drenáží mezi protihlukovou stěnou a okolními pozemky vč. pozemku parc. č. , hodnota, , není nijak upraven a zabezpečen proti průsaku srážkových vod z komunikace do horninového prostředí. Zároveň není zabezpečeno a řešeno zatékání srážkových vod pod protihlukovou stěnou do horninového prostřední. Vzhledem k tomu, že v území není jiný zdroj, který by způsoboval občasné zvodnění horninového prostředí, odborné vyjádření konstatuje, že hlavním důvodem zvodnění je vliv zasakování srážkových vod podél protihlukové stěny a vlivem drenáží svedených ze silnice do prostoru mezi silnicí a přilehlými pozemky včetně pozemku parc. č. , hodnota, a tím dochází k občasnému zamokření a zaplavení sklepních prostor domu žalobce. Jako opatření zamezující zvýšenému vsaku srážkových vod zpracovatel navrhuje vybudování betonového koryta podél protihlukové stěny mezi stěnou a okolními pozemky, svedení drenáží, kterými nyní svedená voda ze silnice volně vytéká na okolní terén, do betonového koryta a odvedení srážkových vod mimo zájmové území. Žalobce se obrátil s požadavkem na realizaci uvedených stavebních opatření na prvého žalovaného, ale jeho požadavku dosud nebylo vyhověno. Žalobce pasivní legitimaci prvého žalovaného odvozuje z ust. § 1013 OZ, když prvý žalovaný je vlastníkem pozemku, z něhož voda stéká na pozemek ve vlastnictví žalobce, pasivní legitimace druhého žalovaného pak je dána skutečností, že druhý žalovaný je stavebníkem uvedené komunikace. Žalobce v žalobě dále uvádí, že v červenci a srpnu 2014 se vyskytlo několik srážkově silně nadprůměrných dní, vzhledem k tomu pak došlo k zatopení podzemního sklepa v domě č. p. 105. Výška hladiny vody ve sklepě dosahovala tehdy přes 30 cm. Škodu ohlásil jako pojistnou událost Triglav pojišťovně, a. s., pojišťovna pojistnou událost nelikvidovala, neboť pod sjednané pojistné riziko tzv. živelné škody nelze vodu stékající z cizího pozemku podřadit. Nicméně v rámci zpracování pojistné události škodu dokumentovala. Výše škody na stavebních částech domu včetně elektroinstalačních prvků a souvisejících nákladů žalobce vyčíslil na částku , částka, , další škodu na předmětech a zařizovacích předmětech pak na částku , částka, . Vzhledem k tomu, že má za to, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením zákonných povinností žalovaných, domáhal se, jak je výše uvedeno, i náhrady škody.2. První žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí, když zejména namítal nedostatek své pasivní legitimace s poukazem na skutečnost, že to nebyl on, kdo byl oprávněn na základě stavebního povolení realizovat stavbu protihlukové stěny. Poukázal i na to, že žalobce podle jeho názoru neprokázal vznik škody, výši škody a příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaných a vznikem škody, neprokázal ani skutečnost, že průsaky vody jsou způsobeny vybudování protihlukové stěny.3. Druhý žalovaný se k žalobě vyjádřil v průběhu řízení, prvně v odvolání proti předchozímu rozsudku. Uvedl, že v případě žalobcem uplatněného nároku nejde o imisi (jako rušící stav), když příčinou škody je maximálně jednorázové porušení relativního práva (srvn. § 2910 věta druhá o. z.), zde by však pasivně legitimovaným bylo ŘSD, nikoliv 1. žalovaný, s odpovědností dle § 2926 o. z. Závěru, že nejde o imisi, ale o exces s možnými odpovědnostními následky, nasvědčuje fakt, že žalobce za celou dobu uplatnil jen tento jeden případ, tedy zaplavování sklepa nebylo opakované.4. Ve věci bylo dříve rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který však byl k odvolání žalovaných zrušen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, co , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -70.5. Soud v dalším průběhu řízení s ohledem na částečné zpětvzetí žalobce řízení částečně zastavil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v částce , částka, .6. Při jednání , datum, vzal žalobce dále částečně zpět žalobu v požadavku náhrady škody ve výši , částka, vztahující se k požadavku náhrady za poničenou elektrickou pečící troubu.7. Soud proto podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení částečně zastavil v částce , částka, , když žalovaní neměli proti částečnému zastavení žádné námitky.8. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: Podle výpisu z katastru nemovitostí žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. 113 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 105 – rodinný dům a pozemku parč. č. , hodnota, – zahrada, vše v obci a kat. území , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ. Prvý žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. 972/3 v obci a kat. území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ, příslušnost hospodařit s majetkem státu má druhý žalovaný. Ze snímku katastrální mapy vyplývá, že pozemky parč. č. , hodnota, a 972/3 jsou pozemky sousedními.9. Z dopisu žalobce prvému žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce se domáhal prošetření neoprávněně umístěné stavby (nadzemní betonový základový pro protihlukovou clonu a samotná protihluková stěna) na jeho pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, , obec , adresa, , narušení odvodňovacího systému od rychlostní komunikace R4 a následné opakované vytopení sklepa u jeho rodinného domu č. p. 105. Žalobce v listině detailně popisuje nastalou situaci a žádá o naléhavé řešení této záležitosti s odůvodněním, že stále dochází k opakovanému vytopení jeho rodinného domu a rostoucím škodám na majetku. Z dopisu prvého žalovaného ze dne , datum