34 C 144/2025-43 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě žalovaná čerpala , částka, , z čehož uhradila , částka, . Žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení poplatků za pojištění ve výši , částka, , náhrady nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Schopnost žalované úvěr splácet žalobkyně ověřila na základě informací, které od ní získala, dále z databází (NRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí, registru MVČR a z registru ISIR) a jiných zdrojů (dokladů o příjmech atd.). Výdaje žalované zjistila zejména na základě jí tvrzených údajů, protože nemá objektivní možnost, jak tyto údaje ověřit. Na základě zjištěných údajů provedla posouzení úvěruschopnosti žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána, a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem (zjištěno z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění jejích dodatků). Žalovaná čerpala celkem částku ve výši , částka, (zjištěno z přehledu opisu výpisu proplácení smlouvy č. , hodnota, ). Žalovaná uhradila celkem , částka, (zjištěno z výpisu čerpání).6. Pro účely posouzení úvěruschopnosti má žalobkyně vypracovanou metodiku. Podle ní vypočítává limit nejvyšší měsíční splátky mj. na základě částky životního minima, částky nákladů na bydlení dle údajů ČSÚ a nákladů na placení dalších závazků dle údajů v NRKI. Ty porovnává s náklady uváděnými klientem. Žalovaná v době uzavření smlouvy a ani předtím nečerpala jiný úvěr (zjištěno z lustrace NRKI). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že je žalovaná zaměstnána s příjmem , částka, . Žalobkyně provedla lustraci v SOLUS, NRKI, Centrální evidenci exekucí, registru MVČR a z registru ISIR (zjištěno z Ověření bonity MLS).7. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, , aby zaplatila celý dluh ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, ). Výzvu odeslala , datum, (zjištěno z podacího archu).8. Předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky nejpozději do dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění a podacího archu).9. Za říjen 2023 činil čistý příjem žalované , částka, , za listopad 2023 pak , částka, . Žalovaná byla v uvedené období zaměstnána u společnosti , právnická osoba, na plný úvazek od , datum, (zjištěno z výplatních lístků za říjen a listopad 2023).10. Výši výdajů žalované zjišťovala žalobkyně dotazováním žalované, kdy žalovaná sdělila žalobkyni, že její výdaje činí měsíčně orientačně 12 000 – , částka, (zjištěno ze záznamu telefonního hovoru).11. Za období od , datum, do , datum, byla na účtu žalované č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, připsána částka v celkové výši , částka, a odepsána celkem částka , částka, . Je zde evidována příchozí úhrada od společnosti , právnická osoba, s poznámkou, že se jedná o poskytnutí zápůjčky a dále příchozí částka od , právnická osoba, S.R. ve výši , částka, . Dále jsou zde zaznamenány běžné nákupy a převody na účet žalované (zjištěno z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, za období , datum, – , datum, ).12. Ze zbývajících provedených listin soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, a proto je již dále pro nadbytečnost nerekapituloval.13. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě jí poskytla , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím. To však žalovaná řádně a včas nečinila, z dluhu uhradila jen , částka, , a proto žalobkyně dluh zesplatnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy tak, že vyšla z jejích tvrzení o osobních, majetkových, příjmových a výdajových poměrech. Žalovanou si také lustrovala v některých registrech. Žalobkyně ověřila příjmy žalované za dva měsíce předcházející uzavření smlouvy. V řízení však nebylo prokázáno, že by ze strany žalobkyně bylo tvrzení žalované ohledně jejích výdajových poměrů jakkoliv ověřováno.14. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, přičemž příjmy žalované byly určitým způsobem ověřeny, ohledně výdajů žalované však provedla pouze orientační posouzení, přičemž v tomto směru nepředložila žádné důkazy o tom, že by tvrzené skutečnosti byly dále konkrétněji ověřovány. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C 449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). Ačkoliv žalobkyně žalovanou také lustrovala v příslušných registrech, toto samo o sobě není dostačující. Z daných registrů totiž neplyne nic o příjmech žalované, o jejích celkových výdajích ani její celkové aktuální majetkové situaci. Žalobkyně si sice vyžádala výpis z účtu žalované, avšak toliko za období v délce 16 dnů. Takto časově omezený podklad je však z hlediska posouzení výdajových poměrů žalované nedostatečný, neboť nepostihuje celkový rozsah jejích výdajů (např. měsíční náklady na bydlení) a neposkytuje ucelený obraz o jejím hospodaření. Žalobkyně tedy vyšla stran výdajů pouze z tvrzení samotné žalované a lustrací registrů, což nelze považovat za dostačující. Použití statistických modelů, na které žalobkyně poukazovala, je sice obecně možné, ale základním předpokladem je, aby tyto modely byly použity s konkrétními a podloženými daty vztahujícími se k posuzovaným osobám a nevycházely převážně jen z ničím nedoložených tvrzení žadatele o spotřebitelský úvěr.20. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná v