4 C 49/2024-72 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela leasingovou smlouvu, na základě které žalobkyně za úplatu poskytla žalované k užívání osobní vozidlo Toyota Camry NG19, a to na dobu 36 měsíců. Vozidlo bylo žalované předáno dne , datum, , přičemž vrátit jej měla ke dni , datum, . Žalovaná však vozidlo vrátila až dne , datum, , z tohoto důvodu žalobkyně žalované vyfakturovala dodatečné nájemné za tuto dobu ve výši , částka, , přičemž splatnost byla stanovena do dne , datum, . V souladu s uzavřenou leasingovou smlouvou měla žalovaná povinnost přizpůsobit provoz vozidla maximálnímu proběhu ujetých kilometrů, kdy limit byl sjednán na 60 000 km. V případě, že by žalovaná překročila tento limit, sjednaly si účastníci zvýšení nájemného, a to ve výši , částka, za každý 1 km překročeného maximálního proběhu ujetých kilometrů. Při vrácení vozidla mělo vozidlo najeto 143 594 km (při převzetí mělo vozidlo najeto 0 km), žalované proto vznikla povinnost k úhradě , částka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, x , částka, ). Žalovaná dále vozidlo vrátila ve stavu nad rámec opotřebení, které by vzniklo běžným užíváním vozidla, kdy snížení ceny vozidla představovalo hodnotu ve výši , částka, . Žalobkyně se však rozhodla po žalované požadovat pouze částku , částka, . Ve stanoveném termínu však žalovaná neuhradila ničeho, a to ani přes to, že žalobkyně žalovanou písemně vyzvala předžalobní výzvou ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně po žalované žádá rovněž příslušenství pohledávky, a to zákonný úrok z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.Žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní leasingovou smlouvu č. , č. účtu, , jejíž součástí byly i všeobecné podmínky operativního leasingu. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované k užívání osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, VIP, VIN: , VIN kód, , a to na dobu 36 měsíců. Vozidlo bylo žalobkyni předáno dne , datum, . Žalovaná se zavázala za užívání vozidla platit měsíční splátku ve výši , částka, (zjištěno z leasingové smlouvy č. , č. účtu, , VOP spotřebitelského operativního leasingu pro vozidla, potvrzení o pojištění vozidla, přejímacího protokolu a splátkového kalendáře).Žalovaná měla předmětné vozidlo vrátit žalobkyni dne , datum, , přičemž toto vrátila až dne , datum, . Z tohoto důvodu žalobkyně žalované vyfakturovala částku ve výši , částka, včetně daně z přidaného hodnoty (dále jen „DPH“), skládající se z pojistného ve výši , částka, , poplatku , částka, za rádio a částky , částka, , jakožto poměrná část z měsíčního nájemného (vše bez DPH). Splatnost byla stanovena ke dni , datum, (zjištěno z kopie výzvy k přistavení vozidla ze dne , datum, a faktury č. , IBAN, ze dne , datum, ).Žalovaná dále překročila sjednaný limit „maximálního proběhu ujetých kilometrů“ ve výši 60 000 km, kdy předmětné vozidlo při vrácení žalovanou mělo najeto 143 594 km. Žalobkyně proto v souladu s všeobecnými podmínkami vyfakturovala žalované částku ve výši , částka, jako smluvní pokutu za překročení maximálního proběhu ujetých kilometrů, kdy za každý 1 km překročení ze strany žalované vznikl dluh ve výši , částka, , dohromady tedy 83 594 překročených kilometrů. Po předání vozidla bylo zjištěno, že vozidlo bylo opotřebeno nad rámec opotřebení, které by vzniklo při běžném provozu vozidla. Žalobkyně zjistila rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla bez poškození (, částka, ) a obvyklou cenou vozidla ve stavu, v jakém bylo vozidlo ze strany žalované vráceno (, částka, ), tedy ve výši , částka, . V souladu s všeobecnými podmínkami proti žalobkyně po žalované požadovala nahradit tento rozdíl, avšak pouze ve výši , částka, (zjištěno z leasingové smlouvy č. , č. účtu, včetně všeobecných podmínek, přejímacího protokolu k leasingové smlouvě č. , č. účtu, ze dne , datum, , kopie protokolu o prohlídce vozidla vč. dokumentace, kopie emailové komunikace mezi účastníky, kopie protokolu o prohlídce vozidla ze dne , datum, , kopie protokolu o cenové kalkulaci vozidla s nadměrným opotřebením ze dne , datum, a z faktury č. , IBAN, ze dne , datum, ).Žalobkyně žalovanou předžalobně vyzvala k úhradě celé dlužné částky dne , datum, ve smyslu § 142a o. s. ř. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ).Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v plném rozsahu po právu. Žalovaná porušila své závazky z leasingové smlouvy (včetně všeobecných podmínek), kterou soud po právní stránce hodnotil jako smlouvu nájemní, a to jednak nevrácením předmětného motorového vozidla ve sjednané lhůtě, jednak předáním vozidla ve stavu, který neodpovídal běžnému opotřebení, a jednak překročením maximálního limitu najetých kilometrů, jenž žalovaná překročila více než dvojnásobně. S ohledem na tyto skutečnosti žalobkyně požadovala v souladu s uzavřenou smlouvou uhradit jednak poměrnou výši nájemného (za období, ve kterém žalovaná překročila užívání vozidla), jednak smluvní pokutu ve výši , částka, za každý ujetý kilometr, o který žalovaná s vozidlem překročila maximální průběh ujetých kilometrů sjednaný na 60 000 km a dále částku představující náhradu škody, k níž došlo opotřebením předmětného osobního vozidla nad rámec běžného opotřebení – v této položce však žalobkyně požadovala pouze poměrnou výši, a to , částka, , nikoliv celou způsobenou škodu (, částka, ). Žalovaná v řízení nijak nerozporovala výši dlužné částky vypočtenou žalobkyní, ani netvrdila, že by z dlužné částky uhradila čehokoliv navíc (žalovaná je po celou dobu řízení nečinná), soud proto neměl důvod o výpočtu žalobkyně jakkoli pochybovat. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 věta pře středníkem o. s. ř.), neboť soud neshledal důvody k jejímu prodloužení.Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dle zaslané faktury žalobkyně nastala splatnost pohledávky v celkové výši , částka, ke dni , datum, .O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši , částka, , náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po , částka, podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), paušální náhradou hotových výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce , částka, za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši , částka, , tedy v celkové výši , částka, .