5 C 281/2025-13 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne , datum, se společností Zaplo Fiannce s.r.o. (dále jen „postupitel“). Na základě této postupitel poskytl žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o úrok vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, což neučinil. Ke dni zesplatnění celého úvěru, tj. k , datum, , činila nesplacená část jistiny částku , částka, a nesplacený úrok , částka, .2. Vyjádření žalovaného k návrhu žalobkyně se soudu nepodařilo zjistit, pročež soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Postupitel a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se postupitel zavázal poskytnout žalovanému peněžení prostředky až do , částka, a žalovaný se zavázal v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši , částka, tento splácet. Smluvní úrok činil 200 % ročně ze skutečně čerpané částky, počítaný denně (úvěrová smlouva).5. Dle obchodních podmínek postupitele žalovaný žádostí o úvěr potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, nenachází se v exekuci či insolvenci a nenachází se v tíživé finanční situaci. Klient si není vědom toho, že by byl evidován v jakékoliv databázi dlužníků (obchodní podmínky).6. Postupitel vyplatil žalovanému dne , datum, částku , částka, (výpis z účtu postupitele).7. Postupitel ke dni , datum, zesplatnil celý úvěr přičemž výše nesplacení jistiny činila , částka, (poslední možnost dohody na úhradě).8. Postupitel a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky postupitele za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek).9. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že postupitel a žalovaný spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které se postupitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal tyto splácet. Vzhledem k tomu, že postupitel je podnikatelem a žalovaný byl v době uzavírání smlouvy v pozici spotřebitele, a jednalo se tak o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, byl postupitel povinen nejprve posoudit schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Žalobkyně ohledně splnění této povinnosti postupitele odkazovala na obchodní podmínky postupitele, dle kterých žadatel o úvěr svou žádostí prohlašuje, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu, není v exekuci ani insolvenci a není v tíživé finanční situace. Takovéto prohlášení žalovaného pak nelze bez dalšího vnímat jako splnění povinnosti posoudit jeho úvěruschopnost. Postupitel na základě tohoto prohlášení nemohl zjistit žádné relevantní skutečnosti týkající se majetkové situace žalovaného, a nemohl tak dostatečně posoudit schopnost žalovaného předmětný spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Daná smlouva je tak dle § 87 odst. 1 stejného zákona absolutně neplatná, a proto nemůže vyvolat zamýšlené právní následky. Na durhou stranu postupitel žalovanému v domnění, že je smlouva platná, poskytl částku ve výši , částka, . S ohledem na neplatnost smlouvy, na základě které tak postupitel učinil, se pak dle § 2991 o. z. jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, když žalovaný obdržel plnění bez právního důvodu. Žalovaný v průběhu trvání úvěru částečně tuto částku splatil, když ke dni zesplatnění činila nesplacená část jistiny , částka, . Žalovaný tak byl povinen postupiteli zaplatit pouze tuto nesplacenou jistinu. Vzhledem k tomu, že postupitel ke dni , datum, celý úvěr zesplatnil, ocitl se žalovaný dnem , datum, v prodlení. Byl proto povinen zaplatit postupiteli také úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky. Postupitel tuto svou pohledávku za žalovaným postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni, která je nyní oprávněna domáhat se jejího splnění. Soud na základě takto uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze co do částky uvedené ve výroku I., jakožto rozdílu mezi žalobkyní poskytnutými a žalovaným uhrazenými finančními prostředky. Ve zbylé části pak soud návrh zamítl, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a na částečné vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované.18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když neúspěch žalobkyně mírně převyšuje její úspěch v tomto řízení, avšak žalovanému, kterému by právo na náhradu nákladů řízení náleželo, žádné takové náklady nevznikly.