8 C 75/2025-43 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že poskytl žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr ve výši 42 200 s možností postupného čerpání. Žalovaný čerpal celkem , částka, , a to dne , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč, , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , dne , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč a dne , datum, Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím včetně poplatků, přičemž splatnost úvěru byla sjednána na den , datum, . Úvěr byl žalovanému vyplacen ve shora uvedených dnech, a to bankovním převodem na jeho účet. Žalovaný však na úvěr ke dni splatnosti zaplatil pouze , částka, . Žalobce požaduje po žalovaném vedle jistiny , částka, také úhradu poplatku za vyplacení úvěru ve výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, a poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, . Pro případ, že by soud nárok na zaplacení dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy neměl za prokázaný, požaduje žalobce co do výše jistiny žalované částky posoudit tento nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž se k nařízenému jednání nedostavili bez dalšího, nebo se z něj omluvili.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.5. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne , datum, „smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému s možností postupného čerpání částku , částka, a žalovaný se mu zavázal vrátit žalobci s příslušenstvím, a to včetně poplatků v souladu se sazebníkem. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (zjištěno ze smlouvy ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, kopie občanského průkazu).6. Žalovaný žalobci před poskytnutím úvěru sdělil, že žije sám v domácnosti. Žalovaný dle žalobce uvedl, že má čistý příjem , částka, měsíčně, ovšem „ověřený měsíční příjem“ žalovaného dle žalobce činil , částka, . Měsíční výdaje domácnosti na bydlení byly uvedeny , částka, a další výdaje , částka, . Žalobcem vypočtené minimální výdaje činily , částka, a rezerva pro další výdaje , částka, . Disponibilní příjem byl vypočten na částku , částka, (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Dle prohlášení žalobce mu žalovaný předložil výpis z účtu, ze kterého identifikoval jeho čistý měsíční příjem , částka, (zjištěno z listiny „identifikované příjmy“).7. Žalobce na účet žalovaného vyplatil ve shora uvedených datech postupně částku , částka, . (zjištěno z listiny označené jako „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, autorizace ověření totožnosti).8. Z výpisu z účtu soud zjistil, že v období od 1. 1. 21024 do , datum, měl žalovaný na účtu pohyb příchozích plateb ve výši , částka, a odchozích plateb ve výši , částka, . Žalovaný pravidelně sází u společností Betano, Tipsport a Chance (zjištěno z výpisu z účtu).9. Zástupce žalobce žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzval k zaplacení dluhu do 3 dnů (zjištěno z výzvy k úhradě), přičemž daný dopis byl dán k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z podacího lístku).10. Další listinné důkazy soud neprováděl, neboť skutková zjištění z dosavadního dokazování jsou dostatečná pro posouzení věci, a další dokazování by proto bylo nadbytečné.11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše , částka, , žalovaný se jej zavázal splatit. Vedle toho se žalovaný zavázal zaplatit i další poplatky a v případě prodlení smluvní pokutu. Před uzavřením označené smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce přitom vycházel z údajů uvedených žalovaným, a to ve vztahu k jeho příjmům i výdajům, přičemž v předložené listině deklaroval, že příjmy žalovaného ověřoval na základě výpisu z účtu, na kterém je ale vidět, že žalovaném na účtech nezůstávají peníze a že opakovaně sází. Stejně tak nebylo nijak prokázáno, že by žalobce ověřoval jeho tvrzení o výdělcích a o vynakládaných výdajích. Žalobce v návaznosti na uzavřenou dohodu zaslal žalovanému na účet ve shora uvedené dny dohromady , částka, . Žalovaný zaplatil žalobci pouze , částka, . Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.12. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobce sice tvrdil, že si příjmovou situaci žalovaného ověřil prostřednictvím předloženého výpisu z bankovního účtu, avšak takové tvrzení odporuje zjištěnému skutkovému stavu. Žalobce navíc neověřil výdaje žalovaného. Lze proto učinit závěr, že zjištění žalobce, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti dle předložených listin vycházel, tak plynulo výlučně z tvrzení samotného žalovaného a z lustrací registrů či veřejných rejstříků. Takový postup je však zcela nedostatečný. Z provedeného dokazování ani neplyne, že by se žalobce jakkoli zabýval a dále prověřoval tvrzení žalované, podle kterého výdaje její domácnosti nad rámec bydlení činí pouze , částka, , což je na první pohled tvrzení zjevně neodpovídající ekonomické realitě a výdajům.19. Lze proto uzavřít, že žalobce řádně nesplnil zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když úvěr žalovanému poskytl, aniž by se řádně zabýval zjištěním majetkových poměrů žalovaného a jeho schopností úvěr splácet. Úvěr přitom smí věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Žalobce tedy podle zjištění soudu úvěruschopnost žalovaného sice zkoumal, nikoli však s odbornou péčí a obezřetně tak, jak bylo jeho zákonnou povinností.20. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uz