16 C 12/2026-50 – Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného společně s přirážkou za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdila, že žalovaná se dne , datum, v lince metra C v Praze neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného i přirážku k jízdnému v celkové výši , částka, . Žalovaná však dlužnou částku, splatnou ke dni provedení přepravní kontroly neuhradila, a proto žalobkyně nárokovala vedle jistiny také úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně dále uvedla, že žalované odeslala předžalobní výzvu. Žalovaná však ničeho nezaplatila.2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ustanovil soud žalované opatrovníka z řad advokátů podle § 29 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná je nekontaktní a soud taktéž zjistil, že se již nenachází na území České republiky.3. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil, že dle ustálené judikatury, není povinen vést spor za každou cenu, nýbrž má postupovat hospodárně a v zájmu chráněné osoby. Skutkový stav má za prokázaný, nárok žalobkyně je po právu co do důvodu a výše, a proto žalovaná uznává uplatněný nárok v plném rozsahu.4. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.).5. Podle § 153a odst. 4 o. s. ř., jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok uznala v plném rozsahu, co do důvodu i výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. o předmětném nároku žalobkyně rozsudkem pro uznání, a to po zjištění, že uznání žalované neodporuje zákonným předpisům.7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.