16 C 46/2026-40 – Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz. Na základě označené smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne finanční prostředky, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z vyplacené jistiny úvěru. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou, přičemž žalovaná měla splácet každý měsíc, a to vždy k 20. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smluvního vztahu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, , přičemž na předmětný dluh neuhradila žalovaná ničeho, přestože byla o úhradu dlužných částek před žalobou upomínána. Žalobkyně předmětnou žalobou požaduje zaplacení jistinu úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , a to spolu se zákonným úrokem z částky , částka, ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Konečně žalobkyně požaduje též zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. z částky, kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení, tj. ode dne , datum, do data odeslání předžalobní výzvy dne , datum, . Kapitalizovaná výše smluvní pokuty tedy činí , částka, .2. K výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů bankovních a nebankovních registrů, výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. K ověření výše příjmů byly žalovanou poskytnuty výpisy z bankovního účtu za období od července do září 2024 Dále žalobkyně vycházela ze svých všeobecných obchodních podmínek, přičemž žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, nenachází se v exekuci či insolvenci a nenachází se v tíživé finanční situaci. Dále prohlásil, že si není vědom toho, že by byl evidován v jakékoliv databázi dlužníků a z údajů bankovních a nebankovních registrů.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána, a ani nepožádala o odročení jednání.5. Na základě dokazování soud zjistil následující skutkový stav.6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že vlastní dům bez hypotéky, dosáhla základního vzdělání, od prosince 2023 je zaměstnána ve Fakultní nemocnici v Motole, měsíční příjem činí , částka, a výdaje činí , částka, .7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách, a to vždy ke dni splatnosti, přičemž jistina měla být splacena nejpozději ke dni ukončení smlouvy. RPSN činilo 5534,35 %, měsíční úroková sazba byla stanovena ve výši 40 %. Žalovaný potvrdil smluvní podmínky dne , datum, .8. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně zejména vyplývá, že před poskytnutím úvěru je žalobkyně oprávněna žádat předložení identifikačních dokladů, dalších dokumentů a informací nutných k poskytnutí služby a k řádné identifikaci a kontrole klienta. V případě prodlení klienta s úhradou splatných pohledávek je žalobkyně oprávněna klientovi účtovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele a smluvní pokutu ve výši stanovené v sazebníku.9. Z fotokopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalobkyni občanský průkaz za účelem identifikace a kontroly údajů před uzavřením úvěrové smlouvy č. , hodnota, .10. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od července do září 2024 u soud zjistil, že výdaje žalované převyšovaly příjmy, přičemž v září 2024 byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši , částka, od poskytovatele finančních služeb (, právnická osoba, .).11. Z potvrzení o provedených platbách ze dne , datum, vyplývá, žalobkyně převedla dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku v celkové výši , částka, .12. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky , částka, , přičemž k zneplatnění úvěru došlo ke dni , datum, .13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl žalovaná byla vyzvána k úhradě nesplacené jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, .14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . právní nebylo zjištěno ničeho relevantního, kdy pohledávka za žalovanou je uplatňována přímo žalobkyní.15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.22. Podle § 2991 o. z. odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl