16 C 80/2026-31 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila, že žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní ústní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , která měla být vrácena do , datum, . Žalovaný však peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě nevrátil, a proto žalobkyně dne , datum, vypověděla předmětnou smlouvu ve smyslu § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s šestitýdenní výpovědní dobou. Výpověď byla žalovanému doručena dne , datum, , tudíž splatnost zápůjčky nastala dne , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala dne , datum, předžalobní upomínku a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím a náklady právního zastoupení ve výši , částka, . Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaný výslovně uznal svůj dluh co do důvodu i výše, včetně příslušenství. Zavázal se uhradit celou dlužnou pohledávku nejpozději do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku v uvedeném termínu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, kdy žalobkyně s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.4. Na základě žalobkyně předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ve smyslu 2390 o. z. a násl. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce s výpovědní dobou šesti týdnů. Splatnost zápůjčky nastala dne , datum, (důkaz: výpis z účtu žalobkyně za období od 1. 3. - , datum, , výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, včetně potvrzení o podání k poštovní přepravě, vyjádření k vymáhání pohledávky žalovaného ze dne 18. 8: 2025). Žalovaný ničeho neuhradil, a proto právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (důkaz: předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně potvrzení o podání k poštovní přepravě). Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil přijetí předžalobní upomínky žalobkyně a uvedl, že dne , datum, obdržel finanční zápůjčku ve výši , částka, , a to převodem na bankovní učet. Dále taktéž uvedl, že se svého dluhu nezřekl a uznal, že se dostal do prodleni. Žalovaný uznal dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení, s tím, že dlužná částka bude uhrazena do , datum, (důkaz: vyjádření k vymáhání pohledávky žalovaného ze dne 18. 8: 2025). Po podání žaloby žalovaný požádal právní zástupkyni žalobkyně o aktuální vyčíslení dluhu, přičemž právní zástupkyně prostřednictvím e-mailu zaslala vyčíslení dluhu k datu , datum, (důkaz: sms komunikace z března 2026, e-mailová komunikace z března 2026).5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě citovaných zákonných ustanovení a shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky z titulu smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z a následující., které však žalovaný řádně nevrátil. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy nárok žalobkyně nikterak nerozporoval, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil, ba naopak bylo prokázáno, že svůj dluh vůči žalobkyni uznal, co do důvodu i výše, a to včetně příslušenství. Přes uvedené ovšem k úhradě přesto nedošlo. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V průběhu řízení nebylo prokázáno ničeho, čímž by nárok žalobkyně byl zpochybněn. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku přiznal žalobkyní částku ve výši , částka, , jež představuje dlužnou jistinu zápůjčky, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výší 15 % ročně od prvního dne prodlení do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokátky. Té podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši , částka, a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to za každý ze 3 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) a dále odměna ve výši , částka, a náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to za každý ze dvou půl úkonů právní služby podle § 11 odst. 2 písm. c) a písm. h) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu (odvolání ze dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, ). Advokátka není plátcem DPH. Celkem tak jde o částku , částka, . Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Soud se neztotožnil s vyčíslením náhrady nákladů řízení žalobkyně, která kromě přiznané náhrady za 3 úkony právní služby požadovala i 2 úkony právní služby v plné výši, a to za odvolání ze dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, , kdy se však odvolání týkalo pouze nákladů řízení, nikoli samotného řízení. Co se týká vyjádření ze dne , datum, , tak neobsahovalo nové rozhodné skutečnosti a svým obsahem se nejednalo o úkon právní služby honorovaný v plné výši. Soud proto přiznal za tyto odměnu v poloviční výši.