18 C 271/2025-109 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouva o úvěru ze dne , datum, . Na základě ní žalovanému vyplatila na účet , částka, a žalovaný se zavázal částku splatit spolu s úrokem. Protože žalovaný byl v prodlení, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný uhradil celkem , částka, . Žalovaný požaduje také uhrazení smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a z databází i jiných zdrojů. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že disponovala doklady o příjmech, lustrovala žalovaného v NRKI a SOLUS, insolvenčním rejstříku, evidenci neplatných dokladů. Na základě zjištěných skutečností hodnotila bonitu žalovaného a dospěla k tomu, že má volných , částka, na splácení. Žalobkyně žalovanému písemnosti zasílala na adresu, kterou sám sdělil jako kontaktní.2. Žalovaný uznává nárok pouze co do části nesplacené jistiny. Při sjednávání úvěru posílal žalobkyni výpisy z banky, ale bylo mu řečeno, aby poslal pouze určité transakce, aby prošel. Telefonicky se domluvil, že na splátky nemá, takže začne po domluvě splácet až po určité době. Nyní jej žalobkyně najednou dala k soudu. Nikdy mu nebylo doručeno ani oznámení o zesplatnění úvěru. Telefonicky žalobkyni oznámil změnu adresy, na e-mailovou adresu mu nic nepřišlo, stejně tak mu nic nebylo oznámeno telefonicky či do datové schránky.3. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Účastníci uzavřeli , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem (celkem se zavázal zaplatit , částka, ), součástí smlouvy bylo také právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty , částka, za prodlení s každou splátkou o 30 dnů (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Ke smlouvě byl sjednán dodatek upravující proces uzavření smlouvy (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, ). Následně žalobkyně žalovanému oznámila schválení úvěru (zjištěno z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, ).6. Žalobkyně v kartě klienta eviduje, že žalovanému vyplatila , částka, a vrátil jí , částka, (zjištěno z karty klienta). Žalovanému bylo na účet vyplaceno , částka, dne , datum, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru).7. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalovaného je , částka, , je zaměstnán, jeho výdaje odpovídají životnímu minimu , částka, , má splátky u žalobkyně ve výši , částka, a výdaje na bydlení , částka, , je ženatý, ale nežije s manželkou ve společné domácnosti, žije u rodičů (zjištěno z hodnocení klienta). Žalobkyně disponovala před uzavřením smlouvy kopií občanského průkazu žalovaného (zjištěno z kopie občanského průkazu). Žalobkyně žalovaného lustrovala v systému SOLUS (zjištěno z výpisu záznamů z registru SOLUS) a v NRKI (zjištěno z výpisu z NRKI).8. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k zaplacení splátek a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dluhu (zjištěno z oznámení ze dne , datum, včetně kopie obálky). Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k okamžité úhradě dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy). Výzvu odeslala , datum, (zjištěno z podacího archu).9. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci samé.10. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal danou částku splácet spolu se sjednanými úroky. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplácel, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhů po splatnosti s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem , částka, . Žalovaný zbytek dluhu neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k okamžité úhradě. Výzva byla odeslána , datum, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala z hlediska posouzení schopnosti žalovaného splácet lustrací NRKI, SOLUS a jím tvrzenými údaji sdělenými žalobkyni.11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení a předložila listiny týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně ty závěru o posouzení s odbornou péčí samy o sobě nesvědčí. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala pouze tvrzeními samotného žalovaného ohledně toho, jaké má příjmy a výdaje, aniž by tyto skutečnosti byly dále jakkoli ověřovány. V tomto směru tedy žalobkyně vyšla výlučně z tvrzení žalovaného, což není dostačující a nelze na základě pouhého tvrzení žadatele o úvěr řádně schopnost splácet posoudit. Nad rámec toho bylo v řízení prokázáno pouze to, že jej žalobkyně lustrovala v SOLUS a NRKI.16. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel, na což žalobkyně rovněž poukazovala (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .).17. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku celkem , částka, , u které nebyl s