18 C 290/2025-37 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Na jejím základě žalovaný mohl postupně čerpat částku až do , částka, . Dne , datum, čerpal , částka, a , částka, , dne , datum, čerpal , částka, , dne , datum, čerpal , částka, a , částka, , dne , datum, čerpal , částka, a , částka, . Protože se dostal žalovaný do prodlení se splácením, žalobkyně smlouvu vypověděla a požaduje dluh uhradit spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Co se týče posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně nahlížela do dostupných databází a registrů, insolvenčního rejstříku, evidence exekucí a vycházela z informací získaných od žalovaného a z jím předložených výpisů z účtu a výplatních pásek. Ověřená výše příjmu činila , částka, a umožňovala bezproblémové splácení. Pokud by soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy, navrhla žalobkyně, aby jí byl přiznán nárok na zaplacení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.5. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ).6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala seznamem transakcí na účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, . Z nich plyne, že žalovanému v říjnu 2024 přišla výplata mzdy , částka, , téhož dne odeslal , jméno FO, , částka, . Z účtu dané osoby a osob shodného příjmení mu chodily pravidelně platby v řádech stovek Kč. V září 2024 obdržel mzdu , částka, , ze kterého , jméno FO, odeslal , částka, . V srpnu obdržel mzdu , částka, , v červenci , částka, . Ze seznamu transakcí nejsou zřejmé výdaje související s bydlením, adresáty většiny plateb nelze identifikovat. Dne , datum, čerpal žalovaný úvěr Kamali od , právnická osoba, ve výši , částka, , téhož dne další úvěr u , právnická osoba, ve výši , částka, a , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, čerpal úvěr u , právnická osoba, ve výši , částka, (zjištěno ze seznamu transakcí). Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný žije v domácnosti s další osobou s příjmem, jeho měsíční výdaje na další půjčky činí , částka, , výdaje na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní výdaje , částka, (zjištěno z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti).7. Žalovaný čerpal od žalobkyně v několika platbách celkem , částka, (zjištěno z výpisu z účtu).8. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, ve které byla stanovena třídenní lhůta (zjištěno výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby). Výzva byla podána k poštovní přepravě , datum, (zjištěno z podacího lístku).9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu poskytla , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem a poplatky. To však žalovaná řádně a včas nečinil a nebylo zjištěno, že by z dluhu cokoli uhradil. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala sdělení informací o jeho příjmech, výdajích a počtu společně žijících osob a dále výpis z účtu. Z daného účtu lze ověřit výši příjmů žalovaného ze zaměstnání, ale již z něj neplyne, jaké jsou jeho výdaje na základní životní potřeby, zejména výdaje. Z daného výpisu dále plyne, že v posledních dnech před uzavřením smlouvy čerpal úvěr u tří jiných poskytovatelů v řádech desítek tisíc Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, předžalobní výzvu se třídenní lhůtou k plnění.10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). Tím spíš je třeba na řádném splnění této zákonné povinnosti trvat, jestliže je zřejmé, že žalovaný v době krátce předcházející uzavření smlouvy čerpal několik dalších úvěrů u různých nebankovních poskytovatelů a v žádosti o úvěr uváděl zcela nereálné výdaje (např. , částka, nezbytných výdajů nad rámec výdajů za bydlení). Předložený seznam transakcí sice umožňoval dostatečně ověřit tvrzení žalovaného o výši příjmů, avšak již neposkytuje spolehlivý podklad pro zjištění jeho pravidelných měsíčních výdajů na bydlení a jiné běžné výdaje. Tyto proto nebyly dostatečně ověřeny. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla částku , částka, , u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. Nebylo zjištěno, že by z ní žalovaný cokoli vrátil. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu uvedené částky jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalované uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne