18 C 359/2025-57 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu. Na jejím základě žalovaná čerpala , částka, , které se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem. Žalovaná na úhradu dluhu nic nezaplatila. Žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila schopnost žalované dluh splácet, zkoumala, zda má jiné úvěry, zda je platí (prostřednictvím lustrace registrů NRKI a BRKI), lustrovala registr SOLUS, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. Podrobila žalovanou credit scoringu, posuzovala její příjmovou a výdajovou situaci a další okolnosti týkající se poměrů žalované. Vyžádala si od ní výpis z účtu, ze kterého ověřila příjem , částka, od , právnická osoba2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.5. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový úvěr v celkové výši , částka, , který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem (zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , ID žádosti 1416646). Žalobkyně žalovanou lustrovala dne , datum, v registrech NRKI a CRIBIS. Žalovaná při žádosti o úvěr sdělila, že nemá děti, je zaměstnána s příjmem , částka, , výše příjmu ostatních členů domácnosti je , částka, , žalovaná uváděla, že nemá splátky vůči jiným společnostem (zjištěno z karty klienta).6. Žalovaná měla v době sjednání smlouvy uzavřené dvě smlouvy týkající se splátkových úvěrů, sedm žádostí bylo odmítnuto a šest ukončeno, dále měla jednu kreditní kartu. U splátkových úvěrů činily měsíční splátky , částka, a , částka, . Žalované zbývalo splatit , částka, . V případě kreditní karty činil úvěrový rámec , částka, a zbývající částka , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy).7. Žalobkyně disponovala výpisem z účtu za dobu od , datum, do , datum, , ze kterého plyne, že jí byla připsána platba , částka, od , právnická osoba, Zůstatek na účtu činil , částka, a během těchto tří dnů bylo na účet připsáno , částka, a z účtu odepsáno , částka, . Z výpisu je zřejmé, že žalovaná prováděla během těchto dnů opakovaně transakce mezi dalším svým účtem (zjištěno z výpisu z účtu).8. Žalované byla na účet dne , datum, vyplacena částka , částka, (zjištěno z výpisu z účtu). Žalobkyně neeviduje žádnou úhradu dluhu (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně s ohledem na prodlení vyzvala žalovanou, aby celý dluh uhradil do 14 dnů od sepsání výzvy z , datum, (zjištěno z výzvy ke splacení celé půjčky), přičemž daná výzva byla odeslána , datum, (zjištěno z podacího archu). Následně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které jí stanovila lhůtu do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění), kterou odeslala , datum, (zjištěno z podacího archu).9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě jí poskytla , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím. To však žalovaná řádně a včas nečinila, z dluhu nic neuhradila, a proto žalobkyně dluh zesplatnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrací v registru NRKI a CRIBIS a tvrzení uvedená v žádosti o úvěr ověřila na základě výpisu z účtu za dobu od , datum, do , datum, , ze kterého plyne, že jí byla připsána platba , částka, od , právnická osoba, Zůstatek na účtu činil , částka, a během těchto tří dnů bylo na účet připsáno , částka, a z účtu odepsáno , částka, , přičemž žalovaná prováděla větší množství transakcí mezi svým dalším účtem. Žalovaná měla uzavřené další úvěrové smlouvy, u kterých činily měsíční splátky , částka, a , částka, . Žalované zbývalo splatit na tyto smlouvy , částka, . V žádosti o úvěru žalovaná uváděla měsíční příjmy , částka, . Žalobkyně stanovila žalované v předžalobní výzvě lhůtu k úhradě dluhu do , datum, .10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně z předložených důkaz plyne, že tato tvrzení dostatečně neověřovala. Žalobkyně tvrzení ohledně příjmů žalované ověřila pouze na základě výpisu z účtu za tři kalendářní dny, ze kterého sice plyne, že obdržela značnou částku, která je více než dvojnásobná oproti příjmu, který sama žalovaná uváděla v žádosti. Není tudíž zřejmé, o jaký příjem se jedná a za jak dlouhé časové období. Výpis z účtu navíc pokrývá natolik krátké období, že není vůbec průkazný z hlediska poměrů žalované, která ostatně měla i další účet, vůči kterému činila na denní bázi řadu transakcí. Z výpisu z účtu pak nelze vůbec ověřit, jaké byly pravidelné měsíční výdaje, o kterých ostatně ani sama žalovaná nic neuváděla. V tomto směru nelze vycházet pouze z údaje o životním minimu, které fakticky neodpovídá běžným životním výdajům a potřebám. Z lustrace NRKI navíc vyplynulo, že žalovaná má vysoké splátky jiných úvěrů, po jejichž úhradě jí z jí tvrzené mzdy zbývá pouze částka , částka, na veškeré další životní potřeby. I s ohledem na tuto skutečnost proto bylo nutné, aby se žalobkyně před uzavřením smlouvy poměry žalované bedlivěji zabývala, což nečinila. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další).15. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochu