8 C 75/2026-31 – Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru do výše , částka, s možností postupného čerpání, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách spolu s poplatky. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, a to ani přes upomínky. Žalobou požadoval žalobce dlužnou jistinu ve výši , částka, (na jistinu žalovaná splatila částku , částka, ), dále smluvní úrok , částka, a dlužné poplatky v celkové výši , částka, (na poplatcích již bylo uhrazeno , částka, ) + zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná k věci samé uvedla, že žádá o možnost úhrady dluhu ve splátkách, protože má příjem pouze z důchodu ve výši , částka, měsíčně.3. Soud věc projednal na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce i v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž se z účasti na jednání omluvili.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.5. Mezi žalovanou a žalobcem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem , částka, . Na základě smlouvy žalovaná čerpala úvěr celkem , částka, (16000+7000+5024) a zavázala se tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 0,883 % denně z čerpané částky a se sjednanými poplatky (důkaz: úvěrová smlouva, přehled bankovních transakcí z účtu žalobce). Z výpisu z účtu žalované za období , datum, až , datum, bylo zjištěno, že žalovaná měla příjem z invalidního důchodu ve výši , částka, měsíčně, jiné příjmy na pravidelné bázi neměla. Z jejího účtu odcházely platby s poznámkou „splátka dluhu Kadlec“, či „exekuce Kadlec“ v nepravidelné výši v řádu nízkých jednotek tisíc. Nepravidelně byly placeny obdobně vysoké částky společnosti , právnická osoba, . (lze tedy dovozovat sázení či jiný hazard). Dne , datum, žalobce vyhotovil výzvu žalované k zaplacení dlužných částek, nebylo však prokázáno řádné odeslání této výzvy žalované (výzva ze dne , datum, ). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobce poměry žalované vyhodnotil tak, že měla ověřený čistý měsíční příjem , částka, (přitom žalovanou uvedený příjem měl činit , částka, ), pravidelné výdaje na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , počet osob v domácnosti dvě. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce o částečné úhradě na jistinu a na poplatky – celkem má soud za nesporné, že bylo uhrazeno dle údajů v žalobě , částka, . Z dalších provedených listinných důkazů nebyly zjištěny další pro věc samu významné skutečnosti.6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobce sice na výzvu soudu doložil výpis z účtu žalované, ze kterého dovozuje, že měla žalovaná měsíční čistý příjem ve výši , částka, , toto tvrzení však z doloženého důkazu neplyne – pravidelný příjem byl zjištěn pouze ve výši zhruba , částka, měsíčně, z výpisu z účtu byly naopak zjištěny četné platby na hazard a dále na úhradu dluhů třetí osoby. V listině Výpis o posouzení úvěruschopnosti, která byla připojena k žalobě, je dokonce žalobcem uveden „ověřený příjem“ žalované ve výši , částka, , čili dvojnásobek toho, co tvrdil žalobce později. K pravidelným výdajům žalované, např. na bydlení, nebyly navrženy žádné důkazy. Soud tedy uzavřel, že žalobce před poskytnutím úvěru nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované, když shromážděné kusé podklady navíc nesprávně vyhodnotil, předmětná úvěrová smlouva je proto absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení.13. V řízení bylo ale prokázáno, že žalovaná na základě smlouvy čerpala žalobcem uvedenou částku celkem , částka, . Žalovaná již uhradila celkem , částka, (jde o nesporné tvrzení obou stran). Dosud neuhrazena zůstala částka , částka, . Žalobce má proto nárok na vrácení této částky jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná se ale dle soudu nedostala do prodlení, když výzva k úhradě bezdůvodného obohacení vtělená do předžalobní výzvy nebyla dosud prokazatelně žalované doručena. Proto žalobci nepřísluší zákonný úrok z prodlení.14. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, ovšem s přihlédnutím ke znění § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ze kterého plyne, že až soud určí splatnost a před právní mocí rozhodnutí soudu není dlužník v prodlení. Žalobce sice neprokázal, že žalovanou vyzval k vrácení přenechaných peněz předžalobní upomínkou, ovšem podání žaloby lze již (po jejím doručení) považovat za hmotněprávní výzvu. Žalovaná pak dosud uhradila pouze část dluhu. Žalobě bylo proto co do části jistiny ve výši , částka, vyhověno. Ve zbytku – v částce , částka, a uplatněném zákonném úroku z prodlení - byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve splátkách , částka, , když příjmové poměry žalované byly prokázány provedenými důkazy (důchod pod , částka, ), ze kterých je zřejmé, že v silách žalované není zaplatit dluh najednou ani ve vyšších splátkách.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k § 146 o. s. ř. a podle 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce i žalovaná byli v řízení úspěšní zhruba stejně, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.