11 C 156/2022-16 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba], úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které však žalované řádně a včas nevrátila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalované bylo ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], poskytnuta částka [částka] a to na základě smlouvy ze dne [datum] o úvěru [číslo] to ve znění dodatku ze dne [datum], žalovaný se poskytnuté peníze zavázala vrátit do [datum], přičemž tuto svou povinnost nesplnila. 4. K aktivní legitimaci žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to od společnosti [právnická osoba], [IČO]. 5. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je dán nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Z těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].