11 C 217/2023-21 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytoval dodávku energii, za které žalovaná nezaplatila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listin předložených žalobkyní, zejména ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny včetně mimořádné faktury číslo dokladu [číslo] a [číslo], soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba] a.s., [IČO] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy dodával postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec]. Žalovaná se zavázala ve smlouvě hradit cenu elektřina a cenu její dodávky včetně souvisejících služeb. Došlo k vyúčtování dodaných služeb žalované za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 8 525 kWh ve výši [částka] na základě faktury [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo]. 4. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“), dle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 5. Ohledně postoupení pohledávek vycházel soud z § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníků neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalované elektřinu ve vymezeném období a žalovaná se zavázal za odebranou elektřinu a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně plnil své smluvní povinnosti a dodával žalované elektřinu, vznikla žalované povinnost uhradit cenu poskytnutých služeb, pročež soud žalované uložil povinnost ve výroku uvedenou. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je se splacením částek v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].