11 C 242/2022-15 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal úhrady částky 31 257,31 Kč s příslušenstvím z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná aniž by měla pro odběrné místo: [adresa žalované], uzavřenou smlouvu na dodávku plynu a smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, v období od [datum] do [datum] z distribuční soustavy odebrala 863 m3 plynu. Vzniklou škodu žalobce vyčíslil na částku 31 257,31 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] obchodník s plynem požádal žalobce o ukončení dodávky plynu pro neplacení pro odběrné místo na adrese: [adresa žalované]. Po [datum] žalovaná odebrala z distribuční soustavy 863 m3 plynu. [jméno] spotřebu žalobce určil jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla ke dni [datum] (stav 14 091 m3) a stavem měřidla ke dni [datum], kdy došlo k demontáži (stav 14 954 m3). Cenu za neoprávněně odebraný plyn žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 31 257,31 Kč splatnou dne [datum]. [jméno] částku žalovaná žalobci dosud neuhradila, přestože k tomu byla opakovaně vyzývána a to i před podáním žaloby ve věci. 4. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, (dále jen„ energetický zákon“), dle kterého odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 5. Podle § 98a odst. 1 energetického zákona stanoví způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu ministerstvo vyhláškou. 6. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. 7. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li stany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud následně dospěl k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaná v období od [datum] do [datum] užívala odběrné místo na adrese: [adresa žalované]. Přestože žalovaná neměla uzavřenou smlouvu o dodávce plynu a smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, odebírala z distribuční soustavy plyn. Neoprávněným odběrem plynu ze strany žalované vznikla žalobci škoda. Předmětnou škodu žalobce vyčíslil postupem podle shora citovaného předpisu a žalované vyfakturoval na částku 31 257,31 Kč. Dlužnou částkou, která byla splatná dne [datum] žalovaná žalobci dosud neuhradila. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobci od data následujícího po splatnosti faktury v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného do jejího zaplacení. Výše tohoto úroku potom byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 429 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 251 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 257,31 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil soud žalované třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.