6 C 194/2023-29 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky [částka] s příslušenstvím z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný aniž by měl pro odběrné místo: [adresa], uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie, neoprávněně odebíral elektřinu. Vzniklou škodu žalobkyně vyčíslila na částku [částka], kterou vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaný ji však do dne podání žaloby ve věci neuhradil, přestože ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. 2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění: Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba], aby prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny aj. protiprávních jednání včetně zamezení jejich pokračování, prováděla foto a video dokumentaci k zajištění důkazních prostředků, prováděla zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a prováděla odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel. 4. Z protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného společností [právnická osoba] soud zjistil, že dne [datum] bylo kontrolou odběrného místa na adrese: [adresa], evidovaného na žalovaného, zjištěno samo připojení v elektroměru vr [číslo], jehož stav byl vyšší než při ukončení smlouvy. 5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě výsledku ukončené kontroly odběrného místa bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a samo připojení elektroměru, čímž došlo k neoprávněnému odběru. V souvislosti s tím došlo k demontáži měřícího zařízení v čase shodném s ukončením kontroly a přerušení dodávky elektřiny. Stav elektroměru byl 33 159 KWh. Celková doba neoprávněného odběru byla 173 dní. 6. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že k neoprávněnému odběru docházelo v období od [datum] do [datum] s tím, že počáteční stav elektroměru byl 30 065 kWh a koncový stav byl 33 159 kWh. Její cena byla stanovena při ceně [částka] za kWh na částku [částka] včetně nákladů za zjištění neoprávněného odběru. 7. Z faktury ze dne [datum] [variabilní symbol] soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě: [adresa], kterou vyčíslila na částku [částka] splatnou dne [datum]. 8. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že dne [datum] byl na odběrném místě evidovaném na žalovaného na adrese: [adresa], zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a úkonům s tím souvisejícím připojení elektroměru, které nebylo provedeno pracovníky žalobkyně. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno rozdílem stavu před přerušením dodávky elektřiny 30 065 KWh a stavu při kontrole odběrného místa 33 159 kWh a činil 3 094 kWh. Cenu za neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyčíslila na částku [částka] a vyúčtovala jí žalovanému fakturou variabilní symbol [číslo] ze dne [datum] a splatnou dne [datum]. Žalovaný ji však dosud žalobkyni neuhradil, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván, a to i před podáním žaloby ve věci. 10. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 51 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru (dále jen„ energetický zákon“), dle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona). Podle § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona stanoví způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ministerstvo vyhláškou. 11. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle § 9 odst. 9 této vyhlášky se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné dle odst. 1 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 12. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li stany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný v období od [datum] do [datum] na odběrném místě: [adresa], neoprávněné odebíral elektřinu tím, že odebíral z elektrizační soustavy elektřinu měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Celkem takto z distribuční soustavy odebral 3 094 kWh elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny ze strany žalovaného vznikla žalobkyni škoda. Předmětnou škodu tvoří cena odebrané elektřiny vyčíslená žalobkyní postupem podle dle § 9 odst. 1, 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na částku [částka]. Žalovaný ji však žalobkyni neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni od data následujícího po splatnosti faktury v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného od [datum] do jejího zaplacení. Výše úroku potom byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst.3 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši [částka], které tvoří soudní poplatek [částka] a paušální náhrada [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní dle (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).