3 C 57/2024-27 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky , částka, s příslušenstvím z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný, aniž by měl pro odběrné místo: , adresa, , uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie, neoprávněně odebíral elektřinu. Vzniklou škodu žalobkyně vyčíslila na částku , částka, , kterou vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, . Žalovaný ji však do dne podání žaloby ve věci neuhradil, přestože ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění:Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost , právnická osoba, ., aby prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny aj. protiprávních jednání včetně zamezení jejich pokračování, prováděla foto a video dokumentaci k zajištění důkazních prostředků, prováděla zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a prováděla odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel.4. Z protokolu o kontrole odběrného místa č., hodnota, ze dne , datum, vyhotoveného společností , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, bylo kontrolou odběrného místa na adrese: , adresa, , evidovaného na žalovaného, zjištěno samo připojení v elektroměru vrč. 1022922866, tak že jistič 1 x 10A char. B je zaplombovaný, elektroměr je bez napětí a nenačítá spotřebu. Další kontrolou bylo zjištěno, že z hlavního jističe je odpojený vývod do elektroměru a místo tohoto vývodu do elektroměru je zde napojený neměřený kabel 3x2,5 mm pod napětím. Neměřený kabel vedl do elektroinstalace bytu ve druhém patře bytového domu. Na místo byla přivolána hlídka PČR, po jejím zadokumentování byl neoprávněný odběr odstraněn.5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě výsledku ukončené kontroly odběrného místa bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a samo připojení elektroměru, čímž došlo k neoprávněnému odběru. V souvislosti s tím došlo k demontáži měřícího zařízení v čase shodném s ukončením kontroly a přerušení dodávky elektřiny. Stav elektroměru byl 52.60000 KWh. Celková doba neoprávněného odběru byla 22 dní.6. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že k neoprávněnému odběru docházelo v období od , datum, d , datum, . Cena za neoprávněný odběr byla stanovena při průměrné spotřebě 9.23 kWh při ceně , částka, za kWh na částku , částka, a nákladů za zjištění neoprávněného odběru, tedy celkem , částka7. Z faktury ze dne , datum, variabilní symbol , var. symbol, soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě: , adresa, , kterou vyčíslila na částku , částka, splatnou dne , datum, .8. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.9. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že dne , datum, byl na odběrném místě evidovaném na žalovaného na adrese: , adresa, , zjištěno pracovníky společnosti , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a úkonům s tím souvisejícím připojení elektroměru, které nebylo provedeno pracovníky žalobkyně. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno průměrnou spotřebou 9.23 Kwh při ceně , částka, za kWh na částku , částka, a nákladů za zjištění neoprávněného odběru, tedy celkem , částka, a vyúčtovala jí žalovanému fakturou variabilní symbol č. , var. symbol, ze dne , datum, a splatnou dne , datum, . Žalovaný ji však dosud žalobkyni neuhradil, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván, a to i před podáním žaloby ve věci.10. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 51 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru (dále jen „energetický zákon“), dle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona). Podle § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona stanoví způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ministerstvo vyhláškou.11. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle § 9 odst. 9 této vyhlášky se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné dle odst. 1 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka , částka, /MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.12. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li stany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný v období od , datum, do , datum, na odběrném místě: , adresa, , neoprávněné odebíral elektřinu tím, že odebíral z elektrizační soustavy elektřinu měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Neoprávněným odběrem elektřiny ze strany žalovaného vznikla žalobkyni škoda. Předmětnou škodu tvoří cena odebrané elektřiny vyčíslená žalobkyní postupem podle dle § 9 odst. 1, 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na částku , částka, . Žalovaný ji však žalobkyni neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl.14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni od data následujícího po splatnosti faktury v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného od , datum, do jejího zaplacení. Výše úroku potom byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která sestává ze soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky , částka, představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.