9 C 71/2025-54 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobci se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhali vyklizení nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalovaný je syn žalobce a), bratr žalobce b). Před několika lety se žalovaný vrátil ze svých toulek po světě, neměl kde bydlet. Žalobci mu umožnili přebývat na chatě, v předmětné nemovitosti. Bylo dohodnuto, že půjde o krátkodobé řešení, než si žalovaný najde zaměstnání a trvalé bydlení. Nájemní smlouva uzavřena nebyla. Žalovaný žil v Mexiku, je uživatelem omamně psychotropních látek. Provádí v chatě bez souhlasu žalobců stavební úpravy, postavil saunu, vysadil branku. Žalovaný neumožňuje žalobcům předmětné nemovitosti užívat, má konflikty i s ostatními chataři. O Velikonocích 2025 tam zasahovala i Policie ČR. Žalobci žalovaného několikrát vyzývali, aby se odstěhoval, což neučinil. Žalobci jej vyzývali i písemně prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne , datum, , na který nereagoval.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval, aby soud žalobu zamítl. Odmítá tvrzení, že je závislý, duševně nemocný. Nesouhlasí ani s tím, že by předmětné nemovitosti poškozoval. Předmětné nemovitosti udržoval, částečně opravoval. Popel z kamen odváží na místo k tomu určené. Předmětné nemovitosti užívá dlouhodobě, se souhlasem žalobců a bez jakéhokoliv časového omezení. Do předmětných nemovitostí investoval i své vlastní prostředky. Mezi účastníky bylo dohodnuto ústně dlouhodobé užívání nemovitosti. Žalobci neprokázali zánik právního důvodu užívání ani řádné vypovězení případného užívacího vztahu. Je také nutné přihlédnout k zásadám poctivosti, dobrých mravů a ochrany bydlení žalovaného. Žalovaný nemá jiné bydlení, je nemajetný, jediný svůj hodnotný majetek daroval v roce 2024 bratrovi.3. Následně se žalobci vyjádřili tak, že není pravdivé tvrzení, že by žalovaný opravoval střechu na kůlně, ani opravu okapů (max.je vyčistil či 1x vymaloval). Užívání chaty žalovaným započalo tak, že jej žalobce b) našel ve tři hodiny ráno sedět na schodech svého rodinného domu, ve špatném psychickém stavu. Nakonec byl odvezen žalovaný na chatu, kde měl přečkat zimu, až poté si něco najde. Žalovaný několikrát mluvil o tom, že si něco najde, že chatu opustí. Naposledy se tak stalo v dubnu 2025, žalobci a) zanechal i svého psa, avšak po několika dnech se vrátil. Před třemi lety dokonce žalobce a) na chatě onemocněl, dostal pokročilý zánět v noze, žalovaný odmítl jeho převoz do nemocnice. Saunu vyrobil žalovaný dle svého návrhu, jako movitou věc určenou na prodej, kterou však neprodal. Napojil i studnu na zalévání, na což nemůže její kapacita stačit. Smlouvu na odběr elektrické energie má žalobce a), který ji hradí. Vše vyvrcholilo na podzim roku 2024, když žalovaný vytýkal žalobci a) užívání WC v noci či puštění televizoru. Od té doby žalobce a) předmětné nemovitosti neužívá.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci a), b) jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí – pozemku parc. č. st. 226 o výměře 372 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, č. e. 52 – rod. rekreace v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , vše zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to každý ideální jednou polovinou (dále jen předmětné nemovitosti).5. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný je synem žalobce a) a bratrem žalobce b).6. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že předmětné nemovitosti užívá žalovaný dosud a ničeho zejména ve formě nájmu žalobcům nehradí za užívání.7. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný začal užívat předmětné nemovitosti se souhlasem žalobců, žádná písemná smlouva, zejména nájemní, uzavřena nebyla.8. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že elektrickou energii v předmětných nemovitostech hradí žalobce a). Rovněž bylo nesporné, žalobce a) hradí i pojištění předmětných nemovitostí, a i daň z nemovitosti za předmětné nemovitosti.9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, a detailu zprávy z datové schránky má soud prokázáno, že žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí do 7 dnů. Zpráva byla dodána do datové schránky žalovaného dne , datum, v 12:17 hodin.10. Ze zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru , adresa, , obvodního oddělení , adresa, , ze dne , datum, má soud prokázáno, že dne , datum, jela hlídka prověřit oznámení podané žalobci, předmětem byla výměna zámku u vchodových dveří u chaty ev.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, žalovaným. Věc byla kvalifikována jako přestupek a věc byla oznámena na , právnická osoba, v , adresa, , když v době nejméně od , datum, od 8:00 hodin do , datum, do 8:00 hodin vyměnil žalovaný u vchodových dveří zámek, čímž znemožnil žalobcům vstup do chaty, a tím se dopustil schválnosti.11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalobci a), b) jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí – pozemku parc. č. st. 226 o výměře 372 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, č. e. 52 – rod. rekreace v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , vše zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to každý ideální jednou polovinou (dále jen předmětné nemovitosti). Žalovaný je synem žalobce a) a bratrem žalobce b). Předmětné nemovitosti užívá žalovaný dosud a ničeho zejména ve formě nájmu žalobcům nehradí za užívání. Žalovaný začal užívat předmětné nemovitosti se souhlasem žalobců, žádná písemná smlouva, zejména nájemní, uzavřena nebyla. Elektrickou energii v předmětných nemovitostech hradí žalobce a). Rovněž hradí i pojištění předmětných nemovitostí, a i daň z nemovitosti za předmětné nemovitosti. Žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne , datum, , kterou jej vyzvali k vyklizení předmětných nemovitostí do 7 dnů. Zpráva byla dodána do datové schránky žalovaného dne , datum, v 12:17 hodin.12. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákon (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.13. Žalobci prokázali, že žalovaný užívá předmětné nemovité věci v jejich spoluvlastnictví (žalobce a) a b)) neoprávněně, když mu k jejich užívání nesvědčí žádný právní důvod. Soud nemá pochybností, že vzhledem k délce faktického užívání nemovitostí žalovaným, i vzhledem k blízkému příbuzenskému vztahu účastníků řízení žalovaný užíval dotčené nemovitosti se souhlasem (byť i konkludentním) či minimálně se srozuměním obou žalobců. Pokud však žalobci aktuálně s dalším užíváním nemovitostí žalovaným zjevně nesouhlasí a současně žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitostí, je možno konstatovat, že žalovaný neoprávněně zasahuje do jejich vlastnického práva žalobců, a žalobci jsou v důsledku toho oprávněni úspěšně uplatnit vůči žalovanému nárok na vyklizení těchto nemovitostí formou soudní žaloby.14. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti bez toho, aniž by něčeho žalobcům hradil, zejména formou nájemného, resp.je užívá bezúplatně, je tak vyloučeno, že by se jednalo mezi účastníky o vztah založený nájemní smlouvou.15. Žalobci namítali, že by bylo možné posoudit právní vztah účastníků jako výprosu, přičemž podstata výprosy spočívá v tom, že půjčitel přenechá výprosníkovi k bezplatnému užívání věc, aniž by se omezila doba a účel, po které je možné věc užívat. Půjčitel má přitom právo věc požadovat kdykoli zpět, aktuálně § 2190 odst. 1 o.z. stanoví, že „kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti“. Půjčitel však nemůže po výprosníkovi požadovat, aby mu za užívání věci platil, protože podstatou výprosy je bezúplatné užívání. Žalobci v řízení současně prokázali, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti bezúplatně, že žalovaného vyzývali k vrácení věci, tedy k vyklizení, čímž došlo k zániku výprosy. V současné době tj. min. od 7 dne od doručení výzvy k vyklizení , datum, tak žalovaný užíval předmětné nemovitosti žalobců však již bez právního důvodu, byť alespoň zpočátku je žalovaný mohl užívat na základě právního důvodu v podobě výprosy. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, ze kterých by mohla být existence takového titulu dovozena. K tomu soud uvádí, že pro posouzení věci je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Pro posuzovanou věc je klíčová toliko skutečnost, že žalovanému aktuálně nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí, což bylo v řízení spolehlivě prokázáno.16. Soud se současně musel nezbytně zabývat otázkou, zda výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení nemovitostí není v konkrétním případě možno kvalifikovat jako zjevné zneužití práva žalobci, které nepožívá právní ochrany (ust. § 8 o.z.). Soud tedy zejména zkoumal