3 C 98/2020-27 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. (ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). 2 Zástavní věřitel navrhl prodej zástavy výše uvedené pro 2 350 000 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokutou 211 500 Kč O příslušenství pohledávky je soudu známo z řízení [spisová značka], že představuje úrok z prodlení 10 % ročně z 1 350 000 Kč jdoucí od 1. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení 10 % ročně z 1 000 000 Kč jdoucí o 1. 4. 2020 do zaplacení. Zástavní věřitel tvrdil, že poskytl úvěr [jméno] [příjmení]. Ten jej nesplatil. Úvěr je zajištěn zástavním právem na nemovitostech výše popsaných. 3 Zástavní dlužnice namítla, že dluh byl již částečně splacen. 4 Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fázi soudního prodeje zástavy) soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (podle předchozí úpravy z ust. § 200z odst. 1 občanského soudního řádu). 5 Zástavní věřitel doložil existenci zajištěné pohledávky za dlužníkem dohodou o uznání dluhu s dohodou o splátkách. Existence pohledávky je soudu známa i z úřední činnosti, protože ji přisoudil zástavnímu věřiteli pravomocným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dále zástavní věřitel doložil zástavní právo k zástavě – učinil tak zástavní smlouvou a výpisem z Katastru nemovitostí. Výpisem z Katastru nemovitostí doložil i totožnost zástavní dlužnice - vlastnice zastavených nemovitostí. Proto soud vyhověl návrhu. Jiné okolnosti soud nezkoumá v tomto řízení. Proto také nejsou významné pro rozhodnutí této věci důvody uvedené zástavní dlužnicí. Je možno je posoudit, popř. k nim přihlédnout až v rámci výkonu rozhodnutí, jako k důvodům pro zastavení či odklad výkonu rozhodnutí. Proto k nim soud nevedl dokazování výslechem zástavní dlužnice a výslechem svědků, přestože to navrhla. 6 Zástavní věřitel uspěl v řízení. Proto mu náleží náhrada nákladů řízení podle ust. § 23 a contrario zákona o zvláštních řízeních soudních a dle ust. § 142 odst. 3 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Tarifní hodnota činí 10000 Kč podle ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve smyslu ustáleného výkladu v intencích právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutí III. ÚS 584/07 Ústavní soud v uvedeném nálezu rovněž konstatoval, že předmět řízení nutno v takovém případě ve smyslu zákona o soudních poplatcích chápat jako "penězi neocenitelný". Předmětem řízení je "nárok realizovat zástavní právo", nikoliv přiznání peněžní částky, která zástavnímu věřiteli náleží z titulu smlouvy o úvěru mezi zástavním věřitelem a obligačním dlužníkem. Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) Zástupce zástavního věřitele provedl 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, podání návrhu u soudu a účast při jednání soudu. Za 3 úkony právní služby mu náleží odměna ve výši 3x 1500 Kč. Podle ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh, vždy 300 Kč za 1 úkon právní služby, za 3 úkony tedy 900 Kč. Dále náhrada cestovních výloh zástupce ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 333/2018 Sb. a 358/2019 Sb., za cestu k jednání soudu z [obec] do Rychnova nad Kněžnou a zpět osobním automobilem KIA [anonymizováno] – 290,36 Kč, při průměrné spotřebě 7,26 l motorové nafty /100 km, při vzdálenosti 2x 34 km na jednu cestu tam a zpět, ceně motorové nafty 31,80 Kč a paušální náhradě 4,2 Kč/km (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad). Dále náhrada času promeškaného při cestě – 400 Kč za 4 půlhodiny času, ve smyslu ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Dále zástavnímu věřiteli náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5000 Kč Celkem tak soud přiznal zástavnímu věřiteli právo na náhradu 11090,36 Kč. 7 Soud zvážil, zdali má přiznat zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení a zdali není dán důvod pro aplikaci ust. § 150 občanského soudního řádu a tedy pro výjimečné nepřiznání této náhrady. Dospěl k přesvědčení o tom, že takové důvody nejsou dány. 8 V usnesení, kterým soud vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§ 200z o. s. ř.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1520/2009)