13 C 354/2020-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 110,44 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok a poplatky ve výši 17 998 Kč. Celkovou částku 39 998 Kč pak měl splatit formou 14 pravidelných anuitních měsíčních splátek po 2 857 Kč. První splátka měla být uhrazena do měsíce od podpisu smlouvy, každá další pak vždy do měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Poslední splátka měla být takto zaplacena nejpozději dne 4. 7. 2018. Žalovaný ale nehradil splátky řádně a včas, a tak po splatnosti poslední splátky nadále dlužil původnímu věřiteli částku 12 998 Kč. Nadto vznikl věřiteli nárok i na smluvní pokutu, sjednanou v čl. V smlouvy o úvěru, ve výši 0,1% denně jdoucí z příslušné dlužné částky. Následně byla celá pohledávka za žalovaným smluvně postoupena přes přechodného věřitele, [právnická osoba], až na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Proto se nyní žalobkyně, na místo původního věřitele, domáhá po žalovaném úhrady celé dlužné částky 12 998 Kč a nadto po něm ještě požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky úvěru do zaplacení a také po něm žádá smluvní pokutu ve výši 10 112,44 Kč, jež byla vyčíslena jako 0,1 % denně z částky 12 998 Kč od 5. 7. 2020 do 20. 8. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 3. 5. 2017, jakož i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 5. 2017, včetně včleněných smluvních podmínek, shodně vyplývá, že na žádost žalovaného [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 22 000 Kč jako bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku uvedené společnosti vrátit a současně jí zaplatit i úrok vyčíslený částkou 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 580 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit [právnická osoba] částku 39 998 Kč, a to formou 14 pravidelných anuitních měsíčních splátek po 2 857 Kč. Úhradu jednotlivých splátek měl provádět v hotovosti, k rukám osoby určené věřitelem. První splátka měla být provedena do měsíce ode dne podpisu smlouvy, každá další splátka pak do měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Pro případ prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit uvedenému věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a také úrok z prodlení ve výši stanovené příslušnými právními předpisy. Dle smluvních podmínek výše úrokové sazby činila 15 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a ze související přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedeného titulu byla postoupena ze [právnická osoba] na [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek ze dne 26. 5. 2020 plyne, že dále byla pohledávka za žalovaným z výše uvedeného titulu postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 7. 2020. Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni činila výše dluhu 12 998, z čehož jistina úvěru byla představována částkou 7 568,73 Kč. 6. Před podáním žaloby byl žalovaný přípisem ze dne 24. 7. 2020 žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 22 000 Kč. Převzetí této částky v hotovosti žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku včetně úroků a poplatků v souhrnné výši 17 998 Kč splácet pravidelnými anuitními splátkami po 2 857 Kč měsíčně. Částka 17 998 Kč se přitom skládala z úroků, při úrokové sazbě 15 % ročně, ve výši 2 118 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 800 Kč, poplatku představujícího náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 580 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, neboť po splatnosti poslední stanovené splátky dne 4. 7. 2018 nadále na jistině úvěru dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 998 Kč, z čehož jistina úvěru činila 7 568,73 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] a smlouvou postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 vstoupila žalobkyně na místo věřitele vůči žalovanému v tomto smluvním vztahu, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému i nárok na smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž tuto smluvní pokutu žádala od 5. 7. 2018 do 20. 8. 2020, celkem tedy ve výši 10 112,44 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný ale ani poté svůj dluh nevyrovnal. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která vyhovovala i podmínkám daným zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednaný úvěr. Žalovaný coby úvěrovaný naopak svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky úvěru, pročež i po splatnosti poslední splátky úvěru dlužil z uvedeného titulu žalovanou částku. Tím došlo i k naplnění podmínek pro vznik nároku úvěrujícího na sjednanou smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. Proto soud nyní uložil žalovanému povinnost celou dlužnou částku včetně smluvní pokuty zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na ni smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Podle § 1880 o. z. přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalovaný tím, že svůj peněžitý dluh neuhradil řádně a včas, ocitl se v prodlení, a je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žalobkyní žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/213 Sb., v platném znění, a výše žádané smluvní pokuty nepřekračuje maximální dovolenou výši stanovenou zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud p