13 C 367/2020-20 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou nejprve uzavřela smlouvu o běžném účtu, na základě které zřídila a vedla pro žalovanou účet č. [bankovní účet]. Následně mezi nimi došlo ve vztahu k tomuto účtu ještě k uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo]. Žalovaná dle smluvního ujednání mohla přečerpat finanční prostředky na svém běžném účtu až do výše úvěrového limitu, který činil [částka] a s účinností od [datum] pak [částka]. Finanční prostředky čerpané v rámci kontokorentu přitom byly dle smlouvy úročeny sazbou 17,9 % ročně. Současně se žalovaná zavázala hradit poplatky dle sazebníku žalobkyně. Vlastní splácení úvěru bylo dojednáno tak, že při převodu peněžních prostředků na běžný účet žalované byl nejprve splácen vyčerpaný kontokorentní úvěr. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zajistit na svém účtu ke konci každého kalendářního měsíce dostatek finančních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a případných úroků z prodlení. Žalovaná ale posléze tuto povinnost porušila a s úhradou se dostávala do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smluvním oprávněním celý dluh žalované zesplatnila, a to ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činil dluh žalované [částka] a skládal se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], z dlužného smluvního úroku ve výši [částka], z dlužného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatku ve výši [částka] Ani poté však žalovaná nic na svůj dluh nezaplatila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní znovu vyzvána. Ke dni [datum] odpovídal její dluh žalované částce, tvořené dlužnou jistinou úvěru a dlužnými poplatky. Nadto žalobkyně požadovala po žalované ještě příslušenství pohledávky skládající se z úroků a úroků z prodlení s tím, že tyto úroky i úroky z prodlení částečně, ke dni [datum] kapitalizovala, a to částkami [částka] v případě úroků a [částka] v případě úroků z prodlení, a dále je požadovala ve stejné výši ze stejných částek od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze žádosti o založení osobního účtu (nezletilý klient) č. účtu [bankovní účet] a ze žádosti o založení poštovního účtu ze dne [datum] č. účtu [bankovní účet] vyplývá, že žalovaná si založila u žalobkyně běžný účet. 5. Ze žádosti o kontokorent ze dne [datum], předsmluvních informací, jakož i ze smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne [datum] shodně vyplynulo, že na základě žádosti žalované uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala umožnit přečerpat finanční prostředky na běžném účtu žalované č. [bankovní účet] až do výše [částka]. Žalovaná se přitom zavázala aktuální dlužnou částku včetně úroků ve výši 17,9 % ročně a poplatků stanovených dle sazebníku žalobkyně splácet tím, jak bude uskutečňován pohyb peněžních prostředků na účtu, tedy v případě příchozích plateb bude nejprve hrazen kontokorent, a to v pořadí poplatky, smluvní pokuta, úroky, jistina, úroky z prodlení. Současně bylo sjednáno, že úroky z kontokorentu a poplatky jsou splatné ke konci kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalované s placením úvěru bylo ujednáno oprávnění žalobkyně kdykoliv zaslat žalované výzvu nebo upomínku k uhrazení dluhu, a pokud tak žalovaná do 30 dnů neučiní, může žalobkyně prohlásit úvěr za okamžitě splatný ke dni uvedenému v oznámení. Nedílnou součástí smlouvy byly i podmínky pro kontokorent a sazebník poplatků. Z článku 5.3 podmínek pro kontokorent vyplývá povinnost žalované zajistit na běžném účtu, ke kterému je kontokorent vázán, dostatek finančních prostředků na úhradu měsíční splátky úroků, smluvních pokut a případných úroků z prodlení. 6. Z žádosti o změnu a z dodatku ke kontokorentu vyplynulo, že s účinností ode dne [datum] byl navýšen úvěrový limit na částku [částka]. 7. Z přehledu vývoje dlužné jistiny a příslušenství plyne, že ke dni [datum] činila dlužná jistina úvěru částku [částka], dlužné poplatky [částka], dlužné úroky [částka] a dlužné úroky z prodlení částku [částka]. 8. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně oznamovala žalované zesplatnění úvěru, ke kterému došlo pro prodlení žalované s hrazením úvěru. Proto žalobkyně prohlásila ke dni [datum] všechny pohledávky z úvěru za splatné a zamezila dalšímu čerpání prostředků z úvěrových účtů. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě aktuální dlužné částky, která k datu výzvy činila i s úroky a úroky z prodlení [částka]. 9. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu žalobkyní vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Odeslání této výzvy ze dne [datum] doporučeným způsobem na adresu žalované prokazuje související poštovní podací arch. 10. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. 11. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o běžném účtu a posléze i smlouvu o kontokorentu na tomto účtu s výší úvěrového rámce [částka] a od [datum] [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17. 9 % ročně, výčet možných účtovaných poplatků byl obsažen v sazebníku žalobkyně, který žalovaná rovněž akceptovala jako součást smlouvy o kontokorentu a zavázala se tyto poplatky hradit. Aktuálně vyčerpanou částku úvěru včetně úroků a poplatků se přitom žalovaná zavázala splácet automatickou přednostní úhradou při příchozích platbách na běžný účet. Současně byla povinna ke konci každého kalendářního měsíce zajistit na běžném účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu úroků a poplatků z kontokorentu. Žalovaná ale posléze tyto své povinnosti porušila, dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobkyně stanoveným postupem celý její dluh ke dni [datum] zesplatnila. Ani poté žalovaná nic žalobkyni nezaplatila, a nadále jí tak dluží na jistině úvěru částku [částka], na poplatcích [částka], celkem tedy žalovanou částku. Ke dni [datum] činila výše smluvních úroků [částka] a výše zákonných úroků z prodlení částku [částka]. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu žalobkyní vyzvána k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 12. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 13. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Žaloba je důvodná. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou platně uzavřely smlouvu o běžném účtu, a následně i možnost přečerpání finančních prostředků na tomto účtu, tedy smlouvu, která se dle § 2665 občanského zákoníku řídí ustanovením § 2395 a násl. občanského zákoníku. Tato smlouva přitom vyhovovala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění, i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když poskytla žalované úvěr, a to až do sjednaného limitu [částka] a posléze [částka]. Naopak žalovaná coby úvěrovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť nehradila sjednané splátky úvěru, resp. na svém běžném účtu nezajistila dostatek finančních prostředků pro úhradu jejich splatných závazků z tohoto úvěru. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou požadovat okamžité splacení celého dluhu, který odpovídal žalované částce. A protože ani poté žalovaná nic nezaplatila, uložil jí nyní soud povinnost celou dlužno