13 C 48/2020-174 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání SJM účastníků. Žalobkyně uvedla, že její manželství se žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 7. 1. 2019, pod č. j. [číslo jednací] a tento rozsudek nabyl právní moci 9. 1. 2019. Žalobkyně se domáhala vypořádání movitých věcí, které se nacházely ve společném jmění manželů, fotovoltaické elektrárny na nemovitosti žalobkyně, zůstatku na běžných účtech účastníků, movitých věcí, zejména vypořádání osobních automobilů, které měli účastníci v průběhu manželství nabýt. 2. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě rozšířil předmět sporu o řadu movitých věcí zejména pak vybavení rodinného domu v [celá adresa]. 3. V průběhu jednání mezi účastníky došlo k částečnému vypořádání SJM tak, že spornými součástmi společného jmění manželů zůstaly pouze členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu v [obec] a osobní automobil Škoda Yetti. 4. V průběhu řízení vzali účastníci žalobu zpět ohledně všech dotčených věcí nacházejících se ve společném jmění manželů, vyjma ve výroku uvedených dvou položek. 5. Ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 6. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 24. 4. 2006 má soud za prokázané, že účastníci nabyli členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu v [obec]. V souvislosti s nabytím tohoto členského podílu získali účastníci zároveň právo užívat byt [číslo] o velikosti 3+1 v domě v [celá adresa]. 7. Z osvědčení o registraci vozidla číslo [číslo] má soud za prokázané, že součástí společného jmění manželů je osobní automobil Škoda Yeti registrační značka [číslo]. Automobil byl registrován 16. 1. 2017. 8. Účastníci učinili nesporným, že hodnota osobního automobilu Škoda Yeti činí 240 000 Kč. 9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 26. 10. 2020 má soud za prokázané, že obvyklá cena členského podílu ve Stavebním bytovém družstvu v [obec], [ulice a číslo], včetně s podílem souvisícího užívání bytové jednotky [číslo] v obci a [katastrální území] činila ke dni 9. 1. 2019 částku 1 700 000 Kč. 10. Z notářského zápisu ze dne 30. 9. 2018 má soud za prokázané, že matka žalovaného [jméno] [příjmení] a žalovaný souhlasně prohlásili, že mimo jiných darů darovala matka žalovaného žalovanému částku celkem 70 000 EUR, a to dne 13. 4. 2006 částku 30 000 EUR a dne 20. 4. 2016 částku 40 000 EUR. 11. Z dědického listu ze dne 3. 7. 2002 má soud za prokázané, že babička žalovaného [jméno] [příjmení] dědila jako výhradní dědička po své sestře [jméno] [příjmení]. Z přílohy k rozhodnutí o dědické dani má soud za prokázané, že babička žalovaného nabyla z dědictví po zdanění částku 265 122 EUR. 12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalovaného, soud zjistil, že matka žalovaného disponovala penězi, které babička žalovaného zdědila od své sestry z Německa O dispozici s penězi babičku informovali, matka žalovaného vedla statistiku, kolik bylo žalovanému a jeho sestře vyplaceno. Sestra žalovaného dostala něco kolem milionu korun, stejně dostal i žalovaný, když však do této částky není zahrnuta hodnota bytu. Byt dostal žalovaný proto, že se zavázal postarat se o babičku. Byt se kupoval v době, kdy babička již nemohla žít v [obec] a chtěla být blíž žalovanému. Byt byl napsán přímo na žalovaného proto, aby následně nebyly problémy s převodem. 13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalovaného, soud zjistil, že svědkyně uvedla, že zdědili vysokou finanční částku v Německu. Svědkyně pak finanční prostředky používala, jak pro sebe, tak i pro své děti pokud bylo potřeba. Žalovanému dala svědkyně 30 000 EUR, aby zakoupil byt pro matku svědkyně. Dohoda byla taková, že smění 30 000 EUR a zakoupí za ně byt. V bytě bydlela matka svědkyně s tím, že si přála, aby byl byt napsán na žalovaného. Poté co matka svědkyně zemřela, byt účastníci pronajímali. Matka svědkyně nedisponovala účtem, a proto byly peníze převedeny na účet svědkyně. S penězi na účtu disponovala svědkyně na pokyn své matky, případně s jejím souhlasem. Svědkyně měla za to, že se jedná o peníze její matky. Následně své vyjádření svědkyně korigovala tak, že měla za to, že se jedná o její peníze, protože jsou na jejím účtu. Disponovala s nimi pouze se souhlasem své matky. Dědickým řízením tyto peníze nikdy neprošly, tedy dědickým řízením po matce svědkyně. Na dědictví byly celkem 4 osoby a peníze byly poukázány tomu z členů rodiny, který je potřeboval, a to až do výše jedné čtvrtiny celkové částky. Peníze, které měly přijít na účet svědkyně, měly být její s tím, že jí je její matka dala s pokynem, že má rozdělit podle toho, jak je kdo bude potřebovat. Darovací smlouva uzavřena nebyla, peníze byly poukázány přímo na účet svědkyně. Dar účastníci nepřiznali k dani darovací, a protože dědictví bylo již zdaněno v Německu. Žádné písemné doklady k převodům peněz neexistují. Jediným dědicem po matce svědkyně byla svědkyně, ovšem nedošlo k tomu, že by předmětem dědického řízení bylo i 264 000 EUR, protože tato částka už byla na účtu svědkyně. Mezi rodinnými příslušníky byla dohoda, že si žalovaný bude starat o matku svědkyně. Žalovaný se o babičku staral, obstarával nákupy, umýval chodbu, pokud měla službu. 14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 15. Účastníci uzavřeli manželství 4. 4. 1998. Manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 9. 1. 2019. Součásti společného jmění manželů je členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu v [obec], [ulice a číslo], [obec], [IČO] a osobní automobil Škoda Yeti rok výroby 2016, [registrační značka]. Hodnota členského podílu ve stavebním bytovém družstvu činí 1 700 000 Kč. Hodnota osobního automobilu činí 240 000 Kč. Členský podíl ve stavebním bytovém družstvu byl pořízen z finančních prostředků, které pocházely z dědictví po sestře babičky žalovaného. Žalovaný neprokázal, že by finanční prostředky, které byly použity na nákup bytu a osobního automobilu Škoda Yeti nabyl na základě darovací smlouvy či dědictví. 16. Žaloba je důvodná. 17. Mezi účastníky došlo k v průběhu řízení k vypořádání všech věcí spadající do společného jmění manželů. O tomto vypořádání účastníci uzavřeli mimosoudní dohodu. V této části pak bylo řízení zastaveno. Soud rozhodoval pouze v otázce vypořádání členského podílu v stavebním bytovém družstvu a osobního automobilu Škoda Yeti. 18. Mezi účastníky bylo sporné, zdali částka 800 000 Kč, která byla použita na úhradu finančního vypořádání převodu členského podílu, byla vnosem žalovaného či nikoliv. 19. Dále mezi účastníky bylo sporné, zdali je osobní automobil Škoda Yeti součástí společného jmění manželů či nikoliv. 20. V obou případech spor mezi účastníky vycházel z tvrzení žalovaného, že finanční prostředky použité na úhradu členského podílu ve stavebním bytovém družstvu i kupní ceny osobního automobilu Škoda Yeti byly jeho výhradními prostředky, neboť je získal darem od své babičky, případně od své matky. 21. Žalovaný tvrdil, a soud má tuto skutečnost za prokázanou, že finanční prostředky použité na nákup osobního automobilu Škoda Yeti a finanční prostředky použité na úhradu členského podílu u stavebního bytového družstva pocházely z dědictví po sestře babičky žalovaného. Soud nemá pochybnosti o tom, že sestra babičky žalovaného zemřela v Německu a že po ní babička žalovaného zdědila částku 265 122 EUR Tyto prostředky byly použity na úhradu, jak členského podíl ve stavebním bytovém družstvu, tak i na úhradu kupní ceny osobního automobilu Škoda Yeti. 22. Zděděné finanční prostředky rozdělovala matka žalovaného mezi sebe, babičku žalovaného, sestru žalovaného a žalovaného. Mezi účastníky panovala shoda v tom, že každý z těchto čtyř osob pro svoji potřebu použije jednu čtvrtinu zděděných finančních prostředků. Avšak z dokazování také vyplynulo, že mezi účastníky nikdy nedošlo k žádnému právnímu jednání, na základě kterého by došlo ke skutečnému převodu peněz z babičky žalovaného na matku žalovaného či snad přímo na žalovaného. Soud neuvěřil tvrzení svědkyně [příjmení], která tvrdila, že finanční prostředky jsou její pro to, že byly připsány na její účet. Soud zastává názor, že pouhé připsání na účet matky žalovaného neznamená automaticky přechod vlastnictví k finančním prostředkům, účet matky žalovaného soud chápe jako platební místo, které vlastnice finančních prostředků, babička žalovaného, používala k dispozici s finančními prostředky proto, že ona sama vlastním účtem nedisponovala. Jiný způsob nabytí finančních prostředků než připsání na účet svědkyně [příjmení] svědkyně ani netvrdila. Soud tedy nemá za to, že by se svědkyně [příjmení] stala, kdy vlastnictví finančních prostředků ve výši 265 122 EUR. 23. Soud nemá za prokázané, že mezi babičkou žalovaného a matkou žalovaného a následně mezi matkou žalovaného a žalovaným, došlo k uzavření darovací smlouvy, kterým by byly převedeny finanční prostředky ve výši 265 122 EUR či jejích