3 C 177/2020-46 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce podal dne [datum] u tohoto soudu žalobu ve věci výše rubrikované. Tvrdil, že poskytl žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek. Ke dni [datum] (datum posledního čerpání úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Ačkoliv se žalovaný se zavázal ke splácení, nedodržel takový závazek a je v prodlení se zaplacením. Dluží žalobci jistinu [částka], úroky [částka], pojistné [částka], náhradu za odeslání upomínky [částka] a smluvní pokutu [částka], celkem tedy [částka]. 2 Žalovaný uznal nárok žalobce. Proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a zákona. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 3 Soud tedy neprovedl dokazování a považuje skutková tvrzení žalobce za nesporná. Posuzovaný případ je sporem na základě smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce splnil smluvenou povinnost a poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný porušil svoji povinnost, nesplatil úvěr ani cenu za služby s ním spojené a ocitl se v prodlení. Proto žalobci vznikl nárok i na úroky z prodlení (ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku) určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále mu vznikl nárok na smluvní pokutu. Platí, že věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. (ust. § 2048 občanského zákoníku). Proto vyhověl žalobě. 4 Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do [částka] [částka], přes [částka] do [částka] [částka], přes [částka] do [částka] [částka], přes [částka] do [částka] [částka], přes [částka] do [částka] [částka] a [částka] za každých započatých [částka], o které hodnota převyšuje [částka], přes [částka] do [částka] [částka] a [částka] za každých započatých [částka], o které hodnota převyšuje [částka], přes [částka]. [částka] a [částka] za každých započatých [částka], o které hodnota převyšuje [částka]. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka [částka] na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do [částka] [částka], 2. přes [částka] do [částka] … [částka], 3. přes [částka] do [částka] [částka]. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení [částka] za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) [částka] za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) [částka] za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu) 5 Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu. 6 Za tarifní hodnotu soud považuje [částka]. Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby u soudu a předžalobní upomínku (jednodušší úkon ve smyslu ust. § 11 odst. 2 advokátního tarifu). Náleží mu odměna ve výši 2 x [částka] + 1x [částka]. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x [částka]. Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu [částka]. 7 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 8 Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. 9 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalovaný požádal o rozložení plnění do splátek po [částka]. Z žádosti žalovaného plyne, že je zcela nemajetný a žije na hranici životního minima, přesto však chce splácet svůj dluh. Žalobce nejprve navrhl splátky [částka] měsíčně, po seznámení s majetkovými poměry žalovaného však souhlasil se splátkami [částka] měsíčně. Při určení výše splátek soud vycházel z předpokladu splacení dluhu v co nejkratší době (zákonná doba k plnění je 3denní) a z majetkových možností žalovaného. Splátka [částka] měsíčně by byla nepřiměřeně nevýhodná pro žalobce, protože by představovala splácení po dobu 3,5 roku. Proto soud rozložil plnění po [částka] měsíčně. Pokud by žalovaný nesplácel včas a řádně, stal by se celý dluh splatným najednou – to je princip ztráty výhody splátek.