5 C 425/2013-341 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se na žalované domáhal odstranění části domu žalované, a to domu [adresa] v části [územní celek] postavené na pozemcích stavební parc. [číslo], stavební parc. [číslo], pozemková parc. [číslo] a [číslo] v obci na [katastrální uzemí] z pozemků žalobce stavební parc. [číslo] pozemková parc. [číslo] v obci [obec]. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně postavila na části jeho pozemku nepovolenou stavbu. Žalobce si nepřeje, aby měl na svém pozemku nelegální stavbu. 2. Ve věci Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl rozsudkem ze dne 20. prosince 2016, č. j. 5C 425/2013-78 tak, že žalobu zamítl. Důvodem pro zamítnutí žaloby byl nedostatek pasivní věcné legitimace na straně původní žalované. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. října 2017 rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozsudku byla skutečnost, že v mezidobí došlo k odstranění nedostatku věcné legitimace a protože se Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou původním rozsudkem nezabýval věcnou stránkou žaloby o odstranění části stavby, Krajský soud v Hradci Králové uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou zabývat se právě věcnou stránkou žaloby. 3. Následně Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl dne 8. srpna 2019 rozsudkem č. j. 5C 428/2013-200 tak, že žalobu, kterou se žalobce domáhal odstranění části domu žalované zamítl a zároveň přikázal do vlastnictví k žalované stavební parcelu [číslo] a uložil žalované zaplatit žalobci částku 15 000 Kč. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. listopadu 2019, č. j. [číslo jednací] rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou potvrdil. 4. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a vrátil věc Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou k dalšímu řízení. Nejvyšší soud o zrušení rozhodl proto, že odvolací soud pominul nedostatek stavebního řízení a z tohoto hlediska nehodnotil, zda a nakolik byla žalobkyně či její právní předchůdkyně v dobré víře, že má soukromé právo na pozemku stavět. Z tohoto důvodu měl Nejvyšší soud právní posouzení za předčasné a tudíž nesprávné, neboť celé rozhodnutí spočívalo na nesprávném právním hodnocení věci. Nejvyšší soud uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou opětovně zkoumat dobrou víru žalované, když součástí posouzení dobré víry by měla být zhodnocena i skutečnost, zda-li ve věci přístavby bylo vedeno řádné stavební řízení či nikoliv. Nejvyšší soud vyslovil závěr, že pokud Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neshledá důvody pro odstranění přestavku a nebudou splněny podmínky uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu R 42/2001 zřídí ve prospěch žalované k zastavěné části věcné břemeno. 5. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Podle jejího názoru se nejednalo o neoprávněnou stavbu, neboť právní předchůdce žalobce dal souhlas s provedením stavby. Žalovaná zastávala názor, že i kdyby měl soud stavbu za neoprávněnou, pak je v hrubém nepoměru ochrana vlastnického práva žalobce oproti nákladům, které by byly spojeny s odstraněním stavby. Navíc, i kdyby bylo žalobě vyhověno, konečný efekt by byl pro žalobce nicotný, protože by získal možnost užívat minimální část svého pozemku. Žalovaná navrhla finanční kompenzaci ve výši 15 000 Kč za 3 m² za věcné břemeno k pozemku, který byl předmětem sporu. 6. Z výpisu z Katastru nemovitostí ze dne 27. 9. 2017 má soud za prokázané, že žalovaná je vlastnicí mimo jiných též stavební parc. [číslo] o výměře 173 m² v [katastrální uzemí], když součástí této stavební parcely je stavba [adresa], bydlení. 7. Souhlasným prohlášením účastníků má soud za prokázané, že v době vybudování přístavby byla vlastnicí původní žalovaná [celé jméno původní účastnice]. 8. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 31. ledna 2019 má soud za prokázané, že část přístavby domu ve vlastnictví žalované zasahuje do pozemků žalobce, a to do pozemku st. p. [číslo] a pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. Přesah přestavby do pozemku žalobce činí 30 až 40 cm podél celé přístavby. Celková výměra plochy pozemku žalobce, do které přestavba zasahuje, činí 3 m². Část pozemku, do které přesahuje přístavba žalované byla od shora uvedených pozemků oddělena a byla vytvořena nová pozemková parc. st.p. [číslo] o výměře 3 m². 9. Z kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2003 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalované zakoupila předmětnou nemovitost od právního předchůdce žalobce. 10. Z podnětu k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby se dne 19. 9. 2011 má soud za prokázané, že žalobce podal podnět k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby k rodinnému domu [adresa] v [katastrální uzemí] s tím, že část přístavby stojí na pozemcích žalobce. 11. Z fotodokumentace na čísle listu 188 a 189 soud zjistil faktický stav na místě samém i skutečnost, že dům ve vlastnictví žalobce přiléhá k domu ve vlastnictví žalované. 12. Z výslechu bývalé žalované [jméno a příjmení] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, pan [příjmení] s přístavbou souhlasil a tento souhlas předchůdkyni žalované dal v době, kdy byla prováděna přestavba. Pan [příjmení] měl sdělit řemeslníkovi, který rekonstrukci prováděl, že přístavba je částečně prováděna na pozemku právního předchůdce žalobce. [jméno a příjmení] uvedla, že k přístavbě neexistoval žádný projekt a že ona sama [stát. instituce] předložila pouze listinu, která se dotýkala ohlášení stavby rekonstrukce kuchyně a koupelny v domě. [Jméno a příjmení] dále uvedla, že druhá právní předchůdkyně žalobce a tehdejší podílová spoluvlastnice jedné poloviny domu, souhlas se přestavbou nedala. Její stanovisko k přestavbě ani nikdo nezjišťoval. Souhlas od paní [příjmení] nebyl dán ani dodatečně. 13. Ze souhlasného prohlášení účastníků má soud za prokázané, že paní [jméno] [příjmení] byla v době přestavby spoluvlastnicí pozemku stavební parc. [číslo] ve [obec] a že tato spoluvlastnice nedala souhlas s přístavbou. 14. Ze zprávy [stát. instituce], odboru Stavebního úřadu ze dne 19. října 2020 má soud za prokázané, že k tomuto datu Stavební úřad nevedl žádné řízení ve vztahu k přístavbě domu [adresa] ve [obec] a to včetně řízení o odstranění stavby. 15. Ze žádosti o spisovou dokumentaci ze dne 27. 1. 2021 má soud za prokázané, že Krajský úřad v Hradci Králové požádal [stát. instituce] o předložení spisové dokumentace ve věci odstranění nepovolené stavby, jmenovitě přístavby domu [adresa] v obci [obec]. Spisovou dokumentaci si Krajský úřad v Hradci Králové vyžadoval na základě podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti, který podal žalobce. 16. Z podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 21. ledna 2021 má soud za prokázané, že žalobce podal podnět k přijetí opatření proti nečinnosti vůči [stát. instituce] ve věci odstranění nepovolené stavby – přístavby domu [adresa] ve [obec]. 17. Z postoupení stížnosti z důvodu nepříslušnosti ze dne 21. 9. 2011 má soud za prokázané, a že Krajský úřad Královéhradeckého kraje postoupil podnět k zahájení řízení o odstranění nepovolené přístavby k rodinnému domu [adresa] ve [obec], podnět k provedení zápisu o sporu na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] a podnět k prošetření správnosti postupu stavebního odboru [stát. instituce], které podal žalobce, [stát. instituce]. 18. Z odpovědi na stížnost ze dne 20. 10. 2011 má soud za prokázané, že [stát. instituce] podnět uvedený v odst. 17 rozsudku prošetřil a sdělil žalobci, že Stavební úřad [stát. instituce] provedl kontrolní prohlídku stavby a zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav. 19. Ze záznamu na čísle listu 294 bez uvedení data záznamu má soud za prokázané, že se do kanceláře odboru Stavebního úřadu v [obec] dostavil žalobce ve věci zahájení řízení o odstranění stavby – přístavby rodinného domu [adresa] ve [obec] s tím, že nepovolená stavba byla žalobcem oznámena 19. 9. 2011 [stát. instituce] sdělil dne 20. 10. 2011 žalobci, že Stavební úřad zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav. Stavební úřad v této věci řízení v té době nezahájil a podle záznamu tak učiní neprodleně nejpozději do 30 dnů od 24. 4. 2019. 20. Z dopisu ze dne 7. června 2019 má soud za prokázané, že [stát. instituce] oznámil žalobci, že o odstranění stavby nebude řízení zahajovat, protože za téhož důvodu rozhoduje Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou. 21. Ze zprávy Městské úřadu ve [obec] ze dne 15. 6. 2021 má a soud za prokázané, že právní předchůdkyni žalované, [jméno a příjmení] byly schváleny zastupitelstvem [územní celek] půjčky z fondu rozvoje bydlení na třetím zasedání zastupitelstva dne 5. 3. 2007 a čtvrtém zasedání zastupitelstva dne 4. 6. 2007. Podle zprávy [stát. instituce] není spisový materiál vedený za účelem poskytnutí půjčky k dispozici. 22. Z výpisu z usnesení třetího veřejného zasedání Zastupitelstva [územní celek] ze dne 5. 3. 2007 má soud za prokázané, že Zastupitelstvo [