13 C 282/2022-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 246 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy ze dne 15. 6. 2021. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí i poplatek za sjednání úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za expres výplatu úvěru ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatky ve výši 49 Kč měsíčně za nadstandardní sms zprávy. Úrok sjednán nebyl. Celou dlužnou částku přitom měl žalovaný uhradit původně do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tedy do 15. 7. 2021. Žalovaný ale dvakrát využil možnosti prodloužení splatnosti o dalších 30 dnů s pomocí tzv. korunového odkladu, za což mu byl vždy naúčtován poplatek 495 Kč. Žalovaný dále nic žalobkyni neuhradil, ačkoliv splatnost jeho závazku nastala dne 11. 10. 2021. Nadále tak žalobkyni dlužil na jistině částku 4 999 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 165 Kč, na poplatku za expres výplatu částku 199 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku 297 Kč, na poplatku za sms servis 147 Kč, na poplatku za prodloužení splatnosti 989 Kč, na účelně vynaložených nákladech na vymáhání 300 Kč a na smluvní pokutě částku 150 Kč. A protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nevyrovnal, požadovala po něm žalobkyně také zákonný úrok z prodlení, který za období od 4. 4. 2022 do 19. 4. 2022 částečně kapitalizovala částkou 37,33 Kč, a od 20. 4. 2022 tento úrok z prodlení žádala ve výši 11,75 % ročně z částky 7 246 Kč do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 15. 6. 2021 se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč. Mezi smluvními stranami byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, úrok sjednán nebyl. Dále byla sjednána doplňková možnost korunového odkladu při platbě 1 Kč, poplatek za korunový odklad 495 Kč s tím, že tuto službu bylo možné využít maximálně 2x, doplňková expres výplata s poplatkem ve výši 199 Kč, doplňková služba Bezpečná splátka s poplatkem 99 Kč měsíčně, doplňková služba sms servis za poplatek 49 Kč měsíčně. Celkem měl žalovaný vrátit žalobkyni bez popsaných doplňkových služeb částku 5 165 Kč, a to jednorázovou splátkou nejpozději do 15. 7. 2021. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky byla ve smlouvě zakotvena povinnost žalovaného uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, nejvýše však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Shodné poplatky za doplňkové služby a úhrady, účtované v případě prodlení se splacením úvěru, vyplývají i ze Sazebníku žalobkyně. 5. Z žádosti žalovaného o úvěr, z výpisů vyžádaných žalobkyní z příslušných registrů (SOLUS, ISIR) a z úvěrové zprávy žalovaného ve spojení s tvrzením žalobkyně o aplikaci vlastního statistického modelu ohledně pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků žalovaného, vyplývá, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného náležitě posouzena. 6. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že před sjednáním smlouvy byla totožnost žalovaného náležitě ověřena, z výpisu z účtu žalovaného pak plyne, že bankovní účet žalovaného byl rovněž ověřen. 7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že dne 15. 6. 2021 byla na účet žalovaného vyplacena částka 5 000 Kč. To shodně plyne i z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z něhož rovněž plyne, že žalovaný využil odklady splátek, jak bylo popsáno v žalobě, byly mu naúčtovány stanovené poplatky, přičemž ke dni 4. 3. 2022 dlužil na jistině částku 4 999 Kč, na poplatcích 1 797 Kč, na účelně vynaložených nákladech 300 Kč, na smluvní pokutě 150 Kč a na úroku z prodlení 37,33 Kč. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, a to výzvou ze dne 4. 3. 2022, jež byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. Ve výzvě byl žalovaný výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečné lhůtě 30 dnů ode dne sepsání této výzvy. 9. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů si vzájemně neodporují, a proto je soud vzal jako zjištěný skutkový stav. 10. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 14. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, která odpovídala i příslušným ustanovením tohoto zákona o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem § 1810 a násl., jakož i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, a to bezhotovostním převodem na jeho účet. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když ve stanovené lhůtě splatnosti, prodloužené smluvními odklady splatnosti, dlužnou částku včetně sjednaných poplatků žalobkyni nevrátil. Z uvedeného důvodu vzniklo žalobkyni rovněž právo na sjednanou smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný tak žalobkyni celkem dluží žalovanou částku, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně přitom soud ověřil, že jednotlivé složky této částky odpovídají smluvnímu ujednání stran a současně nepřekračují maximální výši určenou právními předpisy, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění. 15. A protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo domáhat se po něm úhrady úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, když jejich výše dle zjištění soudu odpovídá také citovaným právním předpisům. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 246 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.