13 C 299/2021-27 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 48 925 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. 2. V prvém případě tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1401065444, na základě které poskytl v hotovosti oproti podpisu na smlouvě žalovanému částku 24 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok ve výši 4 080 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč. Celkovou částku ve výši 45 360 Kč měl přitom uhradit formou 78 týdenních splátek po 582 Kč počínaje dnem 13. 12. 2018 Poslední splátka byla stanovena na den 4. 6. 2020. Žalovaný ale splátky řádně a včas nehradil, a proto po dni splatnosti poslední splátky nadále dlužil na jistině 24 000 Kč, na poplatku za administrativní činnost 2 128 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso 9 897 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se nyní žalobkyně domáhala úhrady dlužné částky a nadto po žalovaném požadovala ještě úrok ve výši 21,27 % ročně a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucí vždy z dlužné jistiny od data následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení s tím, že je vždy částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 15. 1. 2021. 3. V případě druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce, opět [právnická osoba], uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1401032506, na základě které poskytl v hotovosti oproti podpisu na smlouvě žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 27 000 Kč měl přitom uhradit formou 60 týdenních splátek po 450 Kč počínaje dnem 20. 9. 2018 Poslední splátka byla stanovena na den 7. 11. 2019. Žalovaný ale splátky řádně a včas nehradil, a proto po dni splatnosti poslední splátky nadále dlužil na jistině 10 033,33 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso 2 866,67 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se nyní žalobkyně domáhala úhrady dlužné částky a nadto po žalovaném požadovala ještě úrok ve výši 19,40 % ročně, tedy ve snížené než původně sjednané výši, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucí vždy z dlužné jistiny od data následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení s tím, že je vždy částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 15. 1. 2021. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ [název]“ č. 1401065444 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč formou peněžité zápůjčky, a to v hotovosti oproti podpisu na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 21,27 % ročně za celou dobu trvání smlouvy, přičemž tento úrok byl vyčíslen částkou 4 080 Kč. Dále se zavázal uhradit i administrativní poplatek ve výši 4 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč„ Celková částka“ ve výši 45 360 Kč měla být uhrazena formou 78 týdenních splátek po 582 Kč s tím, že poslední splátka měla činit 546 Kč. První splátka měla být zaplacena nejpozději sedmý den od uzavření smlouvy, každá další do sedmi dnů od splátky předchozí. Doba trvání smlouvy byla určena v bodu 1.3 smlouvy na 78 týdnů. Dle bodu 5 včleněných„ doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru“ vyplývá, že v případě prodlení s úhradou splátek je žalovaný povinen platit dosud nesplacenou jistinu, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, zejména úhradu nákladů na upomínky, a náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Dle bodu 6.1 smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran. Ze související zákaznické karty vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťoval od žalovaného údaje o jeho schopnosti úvěr splácet, a to tak, že posuzoval jím udané příjmy, doložené pracovní smlouvou a výplatními páskami, a udávané výdaje včetně doložené úvěrové smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným plynoucí z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení výše dlužné částky činila 38 025 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky a příslušenství na účet žalobkyně. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ [název]“ č. 1401032506 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč formou peněžité zápůjčky, a to v hotovosti oproti podpisu na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 32,15 % ročně za celou dobu trvání smlouvy, přičemž tento úrok byl vyčíslen částkou 3 000 Kč. Dále se zavázal uhradit i administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč„ Celková částka“ ve výši 27 000 Kč měla být uhrazena formou 60 týdenních splátek po 450 Kč. První splátka měla být zaplacena nejpozději sedmý den od uzavření smlouvy, každá další do sedmi dnů od splátky předchozí. Doba trvání smlouvy byla určena v bodu 1.3 smlouvy na 78 týdnů. Dle bodu 5 včleněných„ doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru“ vyplývá, že v případě prodlení s úhradou splátek je žalovaný povinen platit dosud nesplacenou jistinu, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, zejména úhradu nákladů na upomínky, a náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Dle bodu 6.1 smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran. Ze související zákaznické karty vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťoval od žalovaného údaje o jeho schopnosti úvěr splácet, a to tak, že posuzoval jím udané příjmy, doložené výplatními páskami, a udávané výdaje. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným plynoucí z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení výše dlužné částky činila 14 900 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky a příslušenství na účet žalobkyně. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla v obou případech uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoní