13 C 327/2021-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 84 493 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 26. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i tzv. poplatek ve výši 43 343 Kč, jež představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 11 028 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 19 940 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 12 375 Kč. Celkovou částku ve výši 88 343 Kč měl přitom uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 4 908 Kč Poslední splátka měla být takto uhrazena dne 26. 8. 2020. Žalovaný ale splátky nehradil a ke dni 16. 7. 2019 jeho dluh na jistině zápůjčky činil 45 000 Kč, na poplatku 43 343 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, ani poté však žalovaný dluh nevyrovnal, a to ani částečně. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení celé žalované částky a také úhradu smluvního úroku za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky, tedy ode dne 27. 8. 2020 do zaplacení, s tím, že tento smluvní úrok částečně ke dni postoupení pohledávky kapitalizovala částkou 4 132,50 Kč a dále jej žádala ve výši 29 % ročně z částky 45 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále také žádala po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení jdoucího z dlužné jistiny zápůjčky za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného, přičemž tento úrok z prodlení rovněž k datu postoupení pohledávky částečně kapitalizovala částkou 6 137,50 Kč a dále jej žádala ve výši 10 % ročně z částky 45 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 26. 2. 2019 nazvané„ [název půjčky] [název půjčky] [název půjčky]“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytnout v hotovosti oproti podpisu smlouvy žalovanému finanční prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i tzv. Poplatek za zápůjčku ve výši 43 343 Kč. Tento poplatek se skládal z úroku ve výši 11 028 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 19 940 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 12 375 Kč. Jistina zápůjčky a Poplatek za zápůjčku tvořily dle smlouvy tzv. Celkovou dlužnou částku ve výši 88 343 Kč, kterou měl žalovaný uhradit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 4 908 Kč s tím, že poslední splátka měla činit 4 907 Kč. Dále bylo ve smlouvě ve zvláštních odstavcích uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a také že RPSN činí 160,86 %. Součást smlouvy tvořily i smluvní podmínky. V nich je mimo jiné uvedeno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky má věřitel právo na smluvní pokutu, úhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání, a to zejména poplatek za upomínky a poplatek za zahájení vymáhání dluhu, a rovněž není dotčeno právo věřitele na zákonné úroky z prodlení, náhradu škody a na náhradu nákladů na soudní vymáhání dluhu. V bodě 9 smluvních podmínek je dále uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. 5. Z tabulky umoření plyne, že dne 26. 2. 2019 žalovaný vyčerpal částku 45 000 Kč, žádné splátky na úhradu tohoto dluhu nezaplatil. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, jakož i ze seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele, společnosti [právnická osoba], postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 109 493 Kč bez příslušenství. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021 s tím, že byl vyzván k neprodlené úhradě dluhu. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Předžalobní upomínka ze dne 28. 6. 2021 byla žalovanému zasílána doporučeným způsobem, jako plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku. 8. Shora popsaná skutková zjištění neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících občanského zákoníku, na kterou dopadá i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i ustanovení občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdce žalobkyně jakožto zapůjčitel své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku 45 000 Kč. Naopak žalovaný coby vydlužitel svým povinnostem z této smlouvy nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky zápůjčky, kterými měl uhradit jak poskytnutou jistinu zápůjčky, tak i sjednaný poplatek za zápůjčku. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka z uvedeného titulu smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. A protože dle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se požadovaných zákonných úroků z prodlení. Na tyto úroky z prodlení vznikl právními předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že požadované úroky z prodlení nepřesahují maximální výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Naopak soud nevyhověl žalobě v části požadující po žalovaném úhradu smluvního úroku nad rámec úroku započteného do tzv. Poplatku za zápůjčku. Soud dospěl k závěru, že nárok na tento úrok ze smlouvy o zápůjčce nevyplývá. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je povinen zaplatit úrok ve výši 11 028 Kč, který je součástí poplatku za zápůjčku. Není zde zakotvena žádná jiná povinnost hradit smluvní úrok. Tuto povinnost nelze dovodit ani z odstavce zachycujícího ujednanou výši smluvního úroku, neboť tento se jeví jen jako určení výše úroku, podle které byl vypočítán úrok zahrnutý do poplatku. Jde tedy jen o splnění povinnost věřitele tento úrok ve smlouvě uvést. Navíc je zde uvedeno, že tento úrok je stanoven na dobu„ trvání smlouvy“, přičemž smlouva dle dalších ustanovení smluvních podmínek je uzavřena na dobu určitou a„ trvá“ do dne splatnosti poslední stanovené splátky. I z těchto nepřesných ujednání lze dovodit spíše ujednání, že úrok zahrnutý do poplatku je úrokem konečným. Nárok na další smluvní úrok nevyplývá ani z ustanovení smluvních podmínek upravující následky prodlení žalovaného, mezi výčtem úhrad, na které má věřitel v případě prodlení žalovaného nárok, není další sml