13 C 359/2021-19 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu nákladů, jež vznikly v souvislosti s ošetřením a pobytem žalovaného na protialkoholní záchytné stanici. Náklady na ošetření a pobyt důsledku umístění na záchytné službě dne 19. 1. 2020 dosáhly výše 3 000 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Podle § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí ošetřená osoba. 4. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Žalovaný byl dne dopraven na záchytnou protialkoholní stanici [obec]. Tato protialkoholní stanice je provozována žalobcem. Žalovaný byl povinen zaplatit částku 3 000 Kč, když tato částka se skládala z úhrady poskytované zdravotní péče ve výši 1 340 Kč, biochemického vyšetření v ceně 250 Kč, dvou alkotestů za 180 Kč, zdravotnického materiálu za 50 Kč nákladů na ubytování 1 000 Kč, za poskytnuté pití 30 Kč a mycí a dezinfekční prostředky 150 Kč. Žalovaný byl k úhradě vyzván daňovým dokladem číslo 200486. Žalovaný závazek uznal dne 29. 11. 2020. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky také vyzván dopisem, v němž byla stanovena lhůta patnácti dnů k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.