13 C 362/2022-18 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 935 Kč z titulu nezaplacení dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo]. Tvrdila, že dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ Pojištění podnikatelských rizik“. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 20 531 Kč ročně. Posléze pojištění zaniklo z důvodu přepracování smlouvy. Za dobu trvání smluvního vztahu však žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, a proto po zániku pojištění dlužil na pojistném částku 4 935 Kč včetně poplatků za vymáhání. Žalovaný tuto částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně, ačkoliv jejich splatnost nastala již dne 4. 3. 2021. Proto žalobkyně požadovala po žalovaném rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z této částky od 5. 3. 2021 do 19. 5. 2022 ve výši 492 Kč. Další úrok z prodlení výslovně nepožadovala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] příslušného sazebníku poplatků, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 11. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ Pojištění podnikatelských rizik – [anonymizováno]“. Počátek pojištění byl sjednán od 30. 11. 2019. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 20 531 Kč. Pojištění mělo trvat na dobu jednoho roku s možností automatické prolongace v případě, že ani jedna ze smluvních stran neučiní stanovené kroky k ukončení pojištění. Maximální doba trvání však byla stanovena na 10 let. Z bilance pojistného, upomínek a souvisejících doručenek, jakož i z oznámení o zániku pojištění dále vyplynulo, že žalovaný posléze pojistné řádně nehradil, celé pojistné neuhradil ani v rámci sjednaného odkladu splátek, a proto ke dni zániku pojištění, k němuž došlo dohodou, na základě sjednání nové smlouvy, nadále na pojistném a platbách za upomínky dlužil žalobkyni částku 4 935 Kč. Dlužnou částku žalovaný ani přes upomínky neuhradil. Před podáním žaloby mu byla žalobkyní zaslána tzv. předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný výslovně upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu, nebude-li vše dobrovolně uhrazeno v dodatečné lhůtě. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalovaný mimo jiné povinen hradit sjednané pojistné, a to až do doby zániku pojištění. Žalovaný však této své smluvní povinnosti nedostál. Nadále tak dluží žalobkyni žalovanou částku, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku zaplatit. Současně tím, že žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, ocitl se se svým peněžitým dluhem v prodlení, a proto žalobkyni vznikl i nárok na úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Proto soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, když přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 935 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.