13 C 389/2021-25 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 322 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 2. 1. 2007 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, přičemž žalovaný nezaplatil vodné a stočné v celkové výši 6 322 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Účastníci uzavřeli dne 2. 1. 2007 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 2007002863. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalovanému vodu a odvádět odpadní vody, a to ve vztahu k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného]. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl ke dni uzavření smlouvy právě žalovaný. Z faktury číslo 2162010272 má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému za vodné a stočné částku 12 322 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na 31. 5. 2021. Za prohlášení žalobce má pak soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci na shora uvedenou fakturu částku 6 000 Kč. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky, žalovaný však dluh nezaplatil. 5. Žaloba je důvodná. 6. Účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému vodu a odvádět odpadní vody ze sjednaného odběrného místa. Žalovanému pak vznikl závazek uhradit žalobci vodné a stočné. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když žalovanému dodal vodu a odvedli ho odpadní vody. Žalovaný svému závazku zaplatit vodné a stočné zcela nedostál, když zaplatil pouze část vyúčtování. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 322 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.