13 C 68/2022-38 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalovaném zaplacení částky 34 496,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne 3. 3. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které umožnil žalovanému opakovaně čerpat finanční prostředky až do částky 30 000 Kč. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním řádně a včas tyto finanční prostředky žalobci nesplácel, a proto ke dni 20. 6. 2021 došlo k zesplatnění celé aktuálně dlužné částky, jež činila 30 160,26 Kč. Nadto žalobce po žalovaném požadoval i úhradu sjednaných poplatků a nákladů na vymáhání v celkové výši 4 336 Kč a také náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 3. 2021 a ze souvisejících všeobecných obchodních podmínek žalobce, jakož i z jeho obchodních podmínek pro používání [anonymizováno] karty soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným formou elektronické komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobce zavázal opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal aktuálně vyčerpané finanční prostředky splácet s tím, že pokud budou tyto finanční prostředky zcela splaceny do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, nebude žalobce za tyto prostředky účtovat žádné další platby. V případě, neuhrazení aktuální dlužné částky v uvedené lhůtě, bylo sjednáno její splácení v pravidelných měsíčních splátkách dle nastavení v klientské zóně. V takovém případě měl žalobce právo naúčtovat si k dotčeným finančním prostředkům i úrok dle ceníku žalobce. Současně se žalovaný zavázal hradit i poplatky dle ceníku žalobce, a to jednak za využité doplňkové služby, jakož i poplatky sankční. Pro případ prodlení se splácením bylo mezi účastníky sjednáno oprávnění žalobce účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši dle ceníku. Pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků vůči žalobci z této smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobce odstoupit od smlouvy (bod 8.6 smlouvy). Z ceníku žalobce bylo zjištěno, že poplatek za upomínku 5, 10, 15, 20, 25 a 30 dní po splatnosti činí vždy 200 Kč, náklady na právní vymáhání dlužné částky vždy 10 % z této částky. 5. Z kopie občanského průkazu žalovaného včetně fotografie s žalovaným byla ověřena náležitá identifikace žalovaného před uzavřením smlouvy na dálku. Z výpisu ze systému k žádosti žalovaného o úvěr, z výpisu příjmů a výpisu NRKI a BRKI se podává, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem náležitě posuzována úvěruschopnost žalovaného. 6. Z výpisu transakcí plyne čerpání a splácení finančních částek žalovaným, jakož i účtování poplatků a sankcí žalobcem, a to od 3. 3. 2021 do 20. 6. 2021. Ke dni 20. 6. 2021 odpovídají výše dlužných částek a účtovaných poplatků žalobním tvrzením žalobce. Z přípisu žalobce ze dne 23. 6. 2021 plyne oznámení zesplatnění dluhu žalovanému a výzva k neprodlené úhradě dlužné částky 30 160,26 Kč včetně poplatků v souhrnné výši 4 336 Kč. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis ze dne 7. 9. 2021 byl žalovanému odeslán téhož dne doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. 8. Zjištěné skutečnosti plynoucí z výše popsaných důkazů neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 9. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na kterou dopadá i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i ustanovení občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Žalobce jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému opakovaně poskytoval finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, neboť řádně a včas nesplácel sjednané splátky úvěru, jimiž měl hradit příslušnou část jistiny úvěru a poplatků, případně úroků. Proto mohl žalobce v souladu se smlouvou i § 1931 občanského zákoníku celý dluh žalovaného zesplatnit a požadovat okamžitou úhradu dlužné částky. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Proto mu soud uložil povinnost celou dlužnou částku odpovídající žalované částce zaplatit. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 544 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 380 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 496,26 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky Kč ve výši 1 764 Kč.