13 C 85/2022-23 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 406,64 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. 0297165, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok a poplatky ve výši 12 888 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč pak měla splatit formou 14 pravidelných anuitních měsíčních splátek po 1 992 Kč. První splátka měla být uhrazena do měsíce od podpisu smlouvy, každá další pak vždy do měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Poslední splátka měla být takto zaplacena nejpozději dne 7. 7. 2020. Žalovaná ale nehradila splátky řádně a včas, a tak po splatnosti poslední splátky nadále dlužila původnímu věřiteli částku 23 896,01 Kč, z čehož částka 13 009,45 Kč představovala dlužnou jistinu. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 13 009,45 Kč, nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 1 080,76 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 297,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 194,39 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 313,52 Kč. Nadto po ní žádala ještě smluvní úrok ve výši 1 807,07 Kč za období od 8. 7. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 15 % ročně z částky 13 009,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 993,89 Kč za období od 8. 7. 2020 do 11. 6. 2021 opět jdoucí z částky 13 009,45 Kč a dále zákonný úrok jdoucí z částky 13 009,45 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 397,19 Kč, jež byla vyčíslena dle ujednání ve smlouvě o úvěru. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 5. 2019 č. 0297165 a souvisejícího předpisu splátek, jakož shodně i ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, ve které se daná společnost zavázala poskytnout v hotovosti oproti podpisu smlouvy žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok v celkové výši 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a poplatek za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč měla přitom uhradit formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 1 992 Kč, přičemž první splátka byla splatná do jednoho měsíce ode dne podpisu smlouvy a každá další od jednoho měsíce ode dne splatnosti přechozí splátky, poslední splátka byla takto stanovena na den 7. 7. 2020. Splátky měly být hrazeny v hotovosti věřiteli či jeho zmocněnému zástupci. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo ujednáno, že nezaplatí-li žalovaná dlužnou částku ani v 30 denní lhůtě po výzvě k úhradě, stávají se dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty splatnými dosud neuhrazena část celkové výše spotřebitelského úvěru a také úhrada za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru. Pohledávka na zaplacení inkasního poplatku vzniká a je splatná dle rozpisu jednotlivých splátek. Na další straně smlouvy je obsaženo obecné ustanovení obsahující různé úrokové sazby, u úvěru se 14 splátkami činí úroková sazba 15 % a RPSN 272,44 %, avšak není zde provedeno žádné označení platné sazby pro uvedený závazek, jak to předvídá návětí tohoto ustanovení. 5. Ze žádosti o úvěr vyplynulo, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy náležitě přezkoumal úvěruschopnost žalované, kdy zjišťoval a ověřoval její příjmy i výdaje. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek a z potvrzení o uhrazení úplaty vyplynulo, že pohledávka za žalovanou plynoucí z předmětné úvěrové smlouvy byla z původního věřitele, [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem přípisem ze dne 5. 8. 2021. Přípisem ze dne 17. 8. 2021 žalobkyně sama informovala žalovanou o nabytí pohledávky a vyzvala jí ke splacení dlužné částky. Dle výpisu mimosoudního vymáhání žalobkyně obesílala žalovanou obyčejným dopisem, a dále uskutečnila čtyři pokusy o kontakt s žalovanou s pomocí terénního pracovníka. 7. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství, a to přípisem ze dne 18. 10. 2021. Ve výzvě byla žalovaná výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li vše uhrazeno dobrovolně v dodatečné lhůtě. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které jí právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 15 000 Kč. Převzetí této částky v hotovosti žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 000 Kč včetně úroků a poplatků v souhrnné výši 12 888 Kč splácet pravidelnými splátkami po 1 992 Kč měsíčně. Částka 12 888 Kč se přitom skládala z úroků ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku představujícího náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně nehradila, neboť po splatnosti poslední stanovené splátky dne 7. 7. 2020 nadále dlužila na neuhrazené jistině, na úroku a úhradách za poskytnutí úvěru, vyhodnocení úvěrového případu a hotovostní inkaso splátek částku 23 896,01 Kč, z čehož jistina úvěru činila 13 009,45 Kč, dluh na úroku 1 080,76 Kč, dluh na úhradě za poskytnutí úvěru 6 297,89 Kč, dluh na poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 1 194,39 Kč a dluh za inkaso splátek 2 313,52 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalované kromě uvedené dlužné částky také další smluvní úrok za období od 24. 1. 2020 do 11. 6. 2021 kapitalizovaný částkou 1 807,07 Kč, dále smluvní pokutu, jež s odkazem na smluvní ujednání vyčíslila částkou 4 397,19 Kč, a také další příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Soud má za to, že žaloba je částečně důvodná. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která vyhovovala i podmínkám daným zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalované poskytl sjednaný úvěr, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná coby úvěrovaná naopak svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky úvěru, pročež i po splatnosti poslední splátky úvěru dlužila z uvedeného titulu částku 13 009,45 Kč na jistině úvěru a částku 10 886,56 Kč na dlužných úrocích a poplatcích. Proto soud nyní uložil žalované tyto částky zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázá