3 C 37/2022-36 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 21. 1. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se smluvní pokuty za nevrácené pronajaté koncové zařízení, na základě smlouvy o službách elektronických telekomunikací. 2. Žalovaný potvrdil tvrzení žalobce, namítl však, že nevěděl o nároku žalobce, když nebyl vyzván k zaplacení smluvní pokuty ani upomenut o zaplacení před podáním žaloby. Kdyby o nároku věděl dříve, vrátil by koncové zařízení. 3. Soud zjistil, že dne 8. 2. 2019 spolu strany uzavřely smlouvy o službách elektronických telekomunikací a žalobce poskytl žalovanému koncové zařízení (tzv. set-top box). Pro případ ukončení smlouvy se žalovaný zavázal k vrácení koncového zařízení do 10 dnů. Strany spolu sjednaly smluvní pokutu 5000 Kč pro případ nevrácení koncového zařízení. Žalovaný ukončil smlouvu výpovědí, nevrátil však koncové zařízení. Žalobce neprokázal, že by vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ještě před podáním žaloby u soudu. Předložil sice soudu dopis s výzvou, ale neprokázal jeho doručení žalovanému. Žalovaný to popřel. 4. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, která v sobě obsahovala i ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 a následujících občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění). Žalovaný porušil povinnost vrátit pronajaté zařízení, přičemž tato povinnost byla zajištěna smluvní pokutou. Proto žalobci vznikl nárok na úhradu pokuty 4847 Kč (5000 Kč snížených o jakýsi přeplatek 153 Kč). Proto soud žalobě vyhověl v této části. Žalovaný je v prodlení se zaplacením. Žalobce nedoložil doručení výzvy k zaplacení žalovanému, a tak lze považovat za výzvu teprve doručení žaloby žalovanému dne 10. 2. 2022. V následující den po doručení měl žalovaný plnit, v další následující den se ocitl v prodlení se zaplacením. Proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich požadovaná výše nepřesahuje ročně 11,75 %, tj. výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud vyhověl žalobě v převážné části a zčásti ji zamítl. 5. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. (ustanovení § 142a odst. 1 občanského soudního řádu) Žalobce neprokázal, že by poslal žalovanému takovou výzvu. Předložený podací lístek pošty to neprokazuje (podací datum 21. 12. 2021, předložená předžalobní výzva datovaná 11. 10. 2021, event. časová souvislost nezřetelná). Žalovaný popřel doručení takové výzvy. Proto soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení.