6 C 5/2022-45 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 18. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem 23.292 Kč z titulu neuhrazeného příspěvku za provoz osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2.500 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dle tvrzení žalobce takto provozoval vozidlo od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (123 dnů) a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (121 dnů); žalobci tím vznikl nárok na příspěvky ve výši 11.439 Kč a 11.253 Kč, o které žalovaného upomněl prostřednictvím dvou písemných výzev. Žalobce dále požadoval dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním po 300 Kč a zákonný úrok z prodlení tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud zjistil, že vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla v rozhodné době byl žalovaný (viz zprávu městského úřadu na č. l. 32). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k uhrazení příspěvků do garančního fondu České kanceláře pojistitelů; prvotní výzvy byly datovány dny 28. 8. 2020 (č. l. 9 soudního spisu) a 5. 11. 2020 (na č. l. 10); v obou byla stanovena splatnost příspěvku do 60 dnů od doručení. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného ještě před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu (viz upomínky na č. l. 5 a 6 soudního spisu). Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, a nejde-li o vozidla vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu, zaniklá či odcizená. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel a výši náhrady nákladů stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v § 2 a v § 2a. V projednávané věci činí denní sazba příspěvku 93 Kč, náhrada nákladů mimosoudního vymáhání pak 300 Kč. Příspěvek je podle § 4 odst. 7 zákona splatný ve lhůtě nejméně třiceti dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě povinné osobě. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2.384 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 932 Kč.