7 C 116/2022-30 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 17. 2. 2022, zaplacení žalované částky, neboť je předním poskytovatelem služeb elektronických komunikací, poskytuje pomocí pevných linek služby [anonymizováno] Internet a [anonymizováno] TV pomocí mobilních sítí služby, např. [anonymizováno] Internet, informační služby, [anonymizována dvě slova], pojištění zařízení a současně provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje na základě čl. 14 aktuálních všeobecných podmínek účastníkům prostřednictvím jejich mobilní telekomunikační služby platit za produkty a služby třetích stran, tedy platební transakce prováděné žalobcem pro účastníky, jejích služeb v postavení plátců na základě § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku v tam definovaném rozsahu. Účastník je pak oprávněn dle svého uvážení zadávat příkazy k provedení platby za své nákupy u třetích stran prostřednictvím sítě žalobce a technicky způsobilého koncového zařízení (elektronického komunikačního zařízení), tj. telefon či mobilní zařízení (např. tablet) připojený k síti [anonymizováno]. Platební transakce je vždy provedena na základě příkazu účastníka a umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za služby nebo produkty (digitální obsah), které si účastník objednal od třetích stran (partnerů). Při platebních transakcích žalobce jedná pouze a jen jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a partnerem. Příkaz k provedení platební transakce musí být zadán přesně v souladu s instrukcemi a pokyny uvedenými v nabídce partnera, tedy zákazníci si mohou prostřednictvím mobilu nebo pevné linky zaplatit určité služby nebo produkty, když typicky se jedná o tzv. sms jízdenky, vyzváněcí tóny, obrázky, loga, videa a hry ke stažení do mobilního telefonu, parkovné, elektronické vstupenky či přístupy na webové stránky, hlasování v TV soutěžích (např. Superstar), dárcovské sms – dms, jízdenky v MHD atd. Žalovaná byla v době poskytnutí služeb tj. za zúčtovací období od 1. 3. 2019 účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno] č. 601536740, 602118567, 602621335, 723129570 602232863 a 602676696 na základě smluv o poskytování služeb ze dne 26. 2. 2019, 28. 2. 2019 11. 3. 2019 a 2.4.2019 a za poskytnuté služby k jejímu příkazu jí byly vystaveny následující faktury: č. 5111451829 za období od 1.3.2019 do 31.3.2019 na částku 2 324,76 Kč se splatností 23.4.2019, č. 5113426680 za období od 1.4.2019 do 30.4.2019 na částku 7 230,17 Kč se splatností 23.5.2019 a č. 5115400276 za období od 1.5.2019 do 31.5.2019 na částku 196 Kč se splatností 24.6.2019, celkem tedy 9 750,93 Kč a žalovaná vyúčtování nereklamovala. Protože se žalovaná k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, a nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu, ve které se žalovaná zavázala platit žalobci platby za poskytnuté služby. Žaloba je důvodná. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena tzv. účastnická smlouva, tedy smlouva ve smyslu § 2 písm. n) a § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění. Žalovaná však řádně a včas nesplnila své povinnosti plynoucí z těchto smluv a žalobci i nadále dluží za poskytnuté služby, a proto jí soud uložil povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit a současně vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Dále soud žalobci přiznal i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (9 750,93 Kč + 200 Kč = 9 950,93 Kč). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byla v řízení zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení.