10 C 205/2023-86 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 36 690,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 4. 9. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedené bance poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i úrok sjednaný ve výši 22,70 % p. a., jakož i uhradí poplatky a ceny dle smlouvy a sazebníku banky. Konkrétně se žalovaný zavázal tyto částky splatit formou pravidelných měsíčních splátek počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Následně ale žalovaný splátky řádně a včas nehradil, a proto banka využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 23. 6. 2022 zesplatnila. Současně uplatnila proti žalovanému i nárok na smluvní pokutu sjednanou ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného na jistině úvěru 34 590,76 Kč, na poplatcích za upomínky a zesplatnění 2 100 Kč, na kapitalizovaných úrocích 3 484,05 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 1 691,07 Kč Ani poté však žalovaný nic na svůj dluh nezaplatil. Proto se žalobce namísto původního věřitele domáhal po žalovaném zaplacení všech uvedených částek a nadto po něm žádal i úhradu dalších úroků ve výši 22,70 % p. a. z dlužné jistiny úvěru od 24. 6. 2022 do zaplacení a úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celé žalované částky od 24. 11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.). 3. Soud z úvěrové smlouvy„ Expres půjčka“ ze dne 4. 9. 2020 zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, ve které se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč jako spotřebitelský splátkový úvěr a žalovaný se zavázal tuto částku dané bance vrátit a zaplatit jí i úroky, poplatky a plnit další sjednané povinnosti. Konkrétně se zavázal uhradit bance 72 pravidelných měsíčních anuitních splátek pod 1 021,73 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 2 351,68 Kč. První splátka byla splatná dne 18. 10. 2020, každá další vždy k 18. dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,70 % p. a. Dále ve smlouvě byly sjednány poplatky mimo jiné ve výši 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávky bylo sjednáno oprávnění banky účtovat žalovanému úrok z prodlení ve výši dle právního předpisu, dále oprávnění účtovat poplatky a jiné platby související s prodlením, a také možnost banky prohlásit svým rozhodnutím dluh žalovaného za ihned splatný. Smlouva obsahuje výslovně ujednání, že„ Podmínky, tj. Všeobecné produktové podmínky“ tvoří součást smlouvy o úvěru. Z bodu 35 těchto podmínek vyplývá, že cena poskytovaných produktů a služeb tvoří částky označované jako Poplatky, které je banka oprávněna účtovat a klient se je zavazuje platit. Banka uveřejňuje přehled sjednaných poplatků v Sazebníku, nejsou-li sjednány jinak např. smlouvou. Ze sazebníku poplatků vyplývá pro případ nedodržení smluvních podmínek – Expres půjčka 600 Kč za zaslání každé upomínky, 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný, 20% z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný jako smluvní pokuta za opakované prodlení se splátkou. 4. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z vyjádření [právnická osoba] k procesu posouzení úvěruschopnosti včetně konkrétně zjištěných příjmů žalovaného ověřených z běžného účtu žalovaného a z příloh obsahujících výstupy z registrů. 5. Z prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 6. 2022 vyplývá, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlásila úvěr za splatný ke dni 23. 6. 2022. K uvedenému dni činila dlužná částka 41 283,38 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 35 590,76 Kč, dlužného smluvního úroku vyčíslenému k uvedenému datu zesplatnění částkou 3 484,05 Kč, dlužných úroků z prodlení k tomuto datu ve výši 108,57 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a dlužných nákladů na upomínání ve výši 1 800 Kč a 300 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, z dohody a potvrzení o úplatě, jakož i ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla z banky postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 25. 11. 2022. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato výzva obsahující skutkový i právní rozbor nároku ze dne 13. 2. 2023 byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku z téhož dne. 8. Skutečnosti vyplývající z výše uvedených listin neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Žaloba je převážně důvodná. 13. Soud má v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž na tuto smlouvu dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť nehradil sjednané měsíční splátky úvěru, kterými měl splatit jak jistinu úvěru, tak sjednaný úrok a poplatky. Proto mohl právní předchůdce žalobce využít svého smluvního oprávnění a celý dluh zesplatnit. Ani poté žalovaný nic nezaplatil. Proto mu soud uložil povinnost dlužnou částku ve výši žalované částky zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce pohledávka za žalovaným platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla a žalovaný o tom byl řádně informován. Současně dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení. Na smluvní úrok vzniklo právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo dle smlouvy a § 2395 o. z., ovšem výše tohoto úroku je pro případ tzv. kvalifikovaného prodlení dlužníka limitována § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto soud přiznal žalobci právo na tyto úroky pro prvních 90 dní prodlení ve smluvené výši a následně pouze v maximální výši stanovené uvedeným právním předpisem. Ve zbývající části nárok žalobce na smluvní úrok jako nedůvodný zamítl. 14. Ohledně úroku z prodlení soud žalobě vyhověl s odkazem § 1970 o. z., neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný a neúspěšný jen v nepatrné části právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 130,80 Kč Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 468 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 690,76 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze