10 C 257/2023-39 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 176 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu č. 10143819, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení), a to ve vztahu k vozidlu Ford MONDEO, [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 3 327 Kč čtvrtletně, po navýšení od 22. 11. 2022 pak ve výši 6 363 Kč čtvrtletně. Žalovaný však posléze přestal pojistné hradit, a proto pojištění ke dni 21. 2. 2023 zaniklo. Žalovaný však na pojistném a vyúčtovaných nedoplatcích dluží žalobkyni celkem částku 14 176 Kč, která byla konkrétně vypočtena odečtem celkově zaplaceného pojistného za celé pojistné období ve výši 13 308 Kč a celkově vyúčtovaného pojistného a nedoplatků ve výši 27 484 Kč. Protože žalovaný tuto částku ani po výzvách žalobkyně nezaplatil, domáhala se žalobkyně kromě úhrady žalované částky také zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího ze žalované částky od 7. 3. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z návrhu pojistné smlouvy č. 10143819 a z pojistných podmínek a z klientské smlouvy, které tvořily nedílnou součást smlouvy, soud zjistil, že žalovaný pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a doplňkové služby. Návrh smlouvy byl akceptován zaplacením prvního pojistného. Předmětem pojištění bylo vozidlo Ford MONDEO, [registrační značka], použití vozidla k provozování taxi služby. Počátek pojištění byl sjednán od 22. 11. 2021, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 3 327 Kč čtvrtletně. Roční nájezd vozidla byl vymezen 9 500 – 10 500 km s tím, že cena pojištění odpovídá uvedenému rozsahu najetých kilometrů, cena za 1 kilometr mimo interval byla sjednána ve výši 0,52 Kč. Pro případ většího nájezdu se žalovaný zavázal doplatit 0,52 Kč za každý kilometr navíc, maximálně však do 25 000 km. Pro případ neoznámení stavu najetých kilometrů doložením fotografie tachometru bude počítáno s ročním nájezdem ve výši 25 000 km. Shodné údaje vyplývají i z pojistky k uvedené smlouvě ze dne 23. 11. 2021. Z přípisu ze dne 12. 11. 2022 plyne, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení nedoplatku plynoucího z vyššího počtu najetých kilometrů za rok 22. 11. 2021 do 21. 11. 2022. Na počátku byl stav tachometru 189 707 km, na konci 228 682 km, tedy najeto bylo 38 975 km. S ohledem na maximální účtovanou hranici 25 000 km, činilo překročení oproti stanovenému limitu 14 500 km. Proto žalobkyně naúčtovala nad rámec pojistného žalovanému částku 7 685 Kč. Splatnost této částky byla stanovena na den 12. 11. 2022. Na další období pak byla žalovanému navýšena čtvrtletní platba pojistného na částku 6 363 Kč. Tuto částku obsahuje i pojistka k uvedené smlouvě vystavená dne 12. 11. 2022. Z přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného plyne, že celkem bylo žalovanému předepsáno pojistné ve výši 27 484, celkem zaplacená částka činila 13 308 Kč, dluh na pojistném činil 14 176 Kč. K zaplacení dlužné částky 14 176 Kč byl žalovaný vyzván přípisem ze dne 21. 1. 2023 s tím, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 21. 2. 2023, uplynutím dne 21. 2. 2023 pojištění zanikne. Přípisem ze dne 27. 2. 2023 byl žalovaný informován o zániku pojištění ke 23:59 hod dne 21. 2. 2023. Současně byl vyzván k doplacení pojistného ve výši 14 176 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 5. Podle § 2758 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Podle § 2782 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 občanského zákoníku, která odpovídala i podmínkám daným zákonem č. 168/1999 Sb., v platném znění, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobkyni sjednané pojistné, a to po celou dobu trvání pojištění, tedy od 21. 11. 2021 do 21. 2. 2023 (včetně). Za tuto dobu žalovaný dlužil na doúčtovaném pojistném za období od 21. 11. 2021 do 21. 11. 2022 a na řádném pojistném za období od 22. 11. 2022 do 21. 11. 2023 částku 14 176 Kč. A protože žalovaný tuto částku nezaplatil ve lhůtě splatnosti, ocitl se s úhradou svého peněžitého dluhu v prodlení, a žalobkyni tak vznikl i nárok na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně příslušenství, když současně ověřil, že žalobkyní žádané úroky z prodlení nepřesahují výši určenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 176 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.