10 C 31/2023-32 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 10 995 Kč spolu s příslušnými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu č. 3180010912 o rizikovém životním pojištění. Na základě této smlouvy jí byla žalovaná povinna platit sjednané měsíční pojistné. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila, pojistné nehradila, a to i přes opakované výzvy a upomínky žalobkyně. Proto pojistný vztah ke dni 27. 9. 2021 zanikl. Za dobu trvání pojištění od 29. 4. 2021 do 27. 9. 2021 dluží žalovaná na pojistném částku 10 795 Kč a na poplatcích dalších 200 Kč. Nadto žalobkyně požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky dlužného pojistného ve výši 10 795 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z pojistné smlouvy č. 3180010912 soud zjistil, že dne 28. 4. 2021 uzavřela žalovaná se žalobkyní pojistnou smlouvu s obchodním názvem Rizikové životní pojištění [název] [příjmení] [anonymizováno] Počátek pojištění byl sjednán na den 29. 4. 2021, konec pojištění na den 28. 4. 2063. Předmětem smlouvy bylo životní pojištění s doplňkovými pojištěními. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit celkové pojistné ve výši 2 159 Kč měsíčně. Splatnost prvního běžného pojistného byla ujednána na den 29. 4. 2021, další pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni následujícího pojistného období. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob, Zvláštní pojistné podmínky pro rizikové životní pojištění a sazebník administrativních poplatků. Z upomínky ze dne 8. 7. 2021 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 318 Kč a nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. V upomínce byla upozorněna na možnost zániku pojištění v případě, že dlužné pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě do 27. 9. 2021. Z přípisu ze dne 21. 10. 2021 plyne, že žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku neplacení pojistného došlo k zániku pojištění, a to ke dni 28. 9. 2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného ve výši 10 795 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 9. 2022 bylo dále zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k zaplacení dlužného pojistného ve výši 10 795 Kč a poplatků ve výši 200 Kč včetně příslušenství. Výzva byla žalované zaslána doporučeným způsobem dne 13. 9. 2022, jak plyne z výpisu sledování zásilek. 5. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Na základě této pojistné smlouvy byla žalovaná mimo jiné povinna hradit žalobkyni sjednané pojistné, a to až do doby zániku pojištění, tedy zde konkrétně za dobu od 29. 4. 2021 do 27. 9. 2021 včetně. Tuto svoji povinnost však žalovaná řádně nesplnila, proto jí soud uložil povinnost dlužné pojistné (5 x 2 159 Kč) včetně poplatků (200 Kč) uhradit. Protože žalovaná své závazky vůči žalobkyni nesplnila ve lhůtě splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po ní i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud vyhověl žalobě i ohledně požadovaného příslušenství. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 995 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celou tuto částku je přitom žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, jak plyne z § 149 odst. 1 o.s.ř.