13 C 491/2022-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 97 121,50 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. 2. V prvém případě tvrdila, že dne 18. 2. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se zavázala opakovaně poskytovat žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala aktuální dlužnou částku včetně sjednaných úroků a poplatků pravidelně splácet, a to minimálně částkou 2,43 % z výše sjednaného úvěrového rámce měsíčně. Žalovaná průběžně finanční prostředky čerpala a splácela, avšak posléze svou povinnost splácet porušila, a proto došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 3. 2022. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná vyčerpala od žalobkyně finanční prostředky v celkové výši 103 895 Kč a uhradila částku 89 284 Kč. Ke dni zesplatnění tak nadále dlužila žalobkyni na jistině úvěru 46 812,39 Kč, na nákladech na vymáhání 400 Kč a na smluvních pokutách 1 500 Kč. Protože žalovaná ani poté nic na svůj dluh nezaplatila, domáhala se po ní žalobkyně kromě výše uvedených částek také příslušenství v podobě smluvního úroku, jež ke dni sepisu žaloby kapitalizovala částkou 8 499,08 Kč a dále jej od 26. 8. 2022 požadovala ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny úvěru do zaplacení. Žalobkyně žádala také zákonný úrok z prodlení ve výši 2 305,16 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do 25. 8. 2022, tedy do dne sepisu žaloby, a dále jej žádala ve výši 11,75 % ročně z částky 48 712,39 Kč do zaplacení. 3. Druhý nárok žalobkyně opřela o tvrzení, že s žalovanou uzavřela dne 28. 5. 2010 úvěrovou smlouvu [číslo] v rámci které byl žalované následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. V této smlouvě se žalobkyně rovněž zavázala poskytovat žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce, který v tomto případě činil 55 000 Kč. Aktuální dlužnou částku včetně sjednaných úroků a poplatků či případných sankcí se žalovaná zavázala pravidelně splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu čerpání žalovaná celkem takto načerpala od žalobkyně částku 278 479,44 Kč a splatila částku 335 995,71 Kč. Posléze přestala splátky hradit, a proto došlo ke dni 17. 3. 2022 k zesplatnění celé zbývající dlužné částky, která činila 47 402,31 Kč na jistině úvěru, 140 Kč na poplatku, 400 Kč na nákladech na vymáhání a 466,80 na smluvní pokutě. Nadto po ní žalobkyně požadovala i smluvní úrok kapitalizovaný do doby sepisu žaloby, tedy do dne 25. 8. 2022, částkou 8 682,17 Kč a dále jej žádala ve výši 8,50 % ročně z částky 47 402,31 Kč, tedy dlužné jistiny úvěru. Také požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 1. 4. 2022 do 25. 8. 2022 kapitalizovaný částkou 2 288,14 Kč a dále od 26. 8. 2022 do zaplacení požadovala úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celé dlužné částky 48 409,11 Kč. 4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 6. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze souvisejících úvěrových podmínek a informací o pojištění má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 18. 2. 2019 se žalobkyní prostřednictvím elektronických služeb na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala opakovaně poskytovat žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce, který činil 50 000 Kč. Výše sjednaných úroků činila 24,88 % ročně. Výše minimální měsíční splátky 2,43 % z úvěrového rámce, tedy 1 215 Kč. Měsíční splátkou se žalovaná zavázala průběžně splácet jak aktuální dlužnou jistinu úvěru, tak i úroky při uvedené úrokové sazbě, jakož i poplatky, poplatky na pojištění a případné sankce dle sazebníku žalobkyně, který spolu s úvěrovými a pojistnými podmínkami tvořil nedílnou součást smlouvy. Před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované prověřována, jak plyne z karty klienta předložené žalobkyní, kde je kromě zjištěných příjmů žalované a jejích majetkových poměru i záznam o provedené lustraci žalované v databázích SOLUS, ISIR, NRKI, O2, T-mobile, MVČR, CEE. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná dne 18. 2. 2019 vyčerpala celou maximální částku 50 000 Kč. Dále hradila splátky a opakovaně čerpala finanční prostředky. Postupně se však s úhradou splátek dostávala do prodlení a počínaje 34. splátkou splatnou dne 20. 12. 2021 přestala splátky hradit zcela. Ke dni 17. 3. 2022 pak došlo k zesplatnění celého dluhu, na což byla žalovaná upozorněna přípisem ze dne 17. 3. 2022. Výše dlužné částky včetně příslušenství k tomuto datu činila 53 565,62 Kč a žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě této částky, nejpozději však do 14 dnů ode dne sepisu výzvy. 7. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě všech dlužných částek s příslušenstvím s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis ze dne 12. 4. 2022 byl žalované zaslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku. 8. Skutečnost plynoucí ze shora uvedených důkazů neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 9. V případě smlouvy [číslo] se právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně na daný právní vztah dopadá i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, mimo jiné i jeho ustanovení § 122, které v odstavci 1 stanoví, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, na úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo na smluvní pokutu, jejíž výše je limitována odst. 2 tohoto ustanovení. Současně odst. 4 tohoto ustanovení stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na smlouvu [číslo] naopak dopadá právní úprava daná zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník), kde se v § 497 a násl. stanoví, že smlouvou o úvěru o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 14. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 15. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byly platně uzavřeny obě smlouvy o úvěru, jedna v režimu občanského zákoníku, druhá ještě v režimu zákoníku obchodního. Žalobkyně své smluvní povinnosti z obou smluv splnila, když poskytovala žalované sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť přestala hradit sjednané splátky úvěru, jimiž měla dle smluv hradit jak dlužnou jistinu úvěru, jak i sjednané úroky